{"id":11053,"date":"2026-10-11T19:43:16","date_gmt":"2026-10-11T16:43:16","guid":{"rendered":"https:\/\/chexia.info\/?p=11053"},"modified":"2026-10-11T19:43:16","modified_gmt":"2026-10-11T16:43:16","slug":"me-mamince-je-75-let-a-uz-odjakziva-mame-jednu-malou-tradici-kazdou-sobotu-chodime-spolecne-na-trh-vybirame-cerstve-ryby-kupujeme-ovoce-a-vsechno-co-budeme-behem-tydne-potrebovat-a-potom-se-vzdy","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/chexia.info\/?p=11053","title":{"rendered":"M\u00e9 mamince je 75 let a u\u017e odjak\u017eiva m\u00e1me jednu malou tradici: ka\u017edou sobotu chod\u00edme spole\u010dn\u011b na trh. Vyb\u00edr\u00e1me \u010derstv\u00e9 ryby, kupujeme ovoce a v\u0161echno, co budeme b\u011bhem t\u00fddne pot\u0159ebovat, a potom se v\u017edy zastav\u00edme v na\u0161\u00ed obl\u00edben\u00e9 kav\u00e1rn\u011b."},"content":{"rendered":"\n

M\u00e9 mamince je 75 let a u\u017e odjak\u017eiva m\u00e1me jednu malou tradici: ka\u017edou sobotu chod\u00edme spole\u010dn\u011b na trh. Vyb\u00edr\u00e1me \u010derstv\u00e9 ryby, kupujeme ovoce a v\u0161echno, co budeme b\u011bhem t\u00fddne pot\u0159ebovat, a potom se v\u017edy zastav\u00edme v na\u0161\u00ed obl\u00edben\u00e9 kav\u00e1rn\u011b. Tam u\u017e n\u00e1s dob\u0159e znaj\u00ed. Maminka si objedn\u00e1 cappuccino, j\u00e1 k\u00e1vu s trochou ml\u00e9ka a k tomu si d\u00e1me sladk\u00fd koblih. V\u017edycky si \u0159\u00edk\u00e1me, \u017ee n\u00e1m jeden \u00fapln\u011b sta\u010d\u00ed, ale nakonec si stejn\u011b objedn\u00e1me je\u0161t\u011b dal\u0161\u00ed.<\/p>\n\n\n\n

Jednoho p\u00e1te\u010dn\u00edho ve\u010dera mi v\u0161ak maminka zavolala a ne\u010dekan\u011b \u0159ekla:<\/p>\n\n\n\n

\u201eZ\u00edtra pro m\u011b nemus\u00ed\u0161 jezdit. Chci j\u00edt na trh sama.\u201c<\/p>\n\n\n\n

Okam\u017eit\u011b m\u011b napadlo, \u017ee jsem ji n\u011b\u010d\u00edm urazila. Kdy\u017e mi ale pozd\u011bji vysv\u011btlila, co ji k tomu vedlo, uv\u011bdomila jsem si n\u011bco, nad \u010d\u00edm jsem se nikdy p\u0159edt\u00edm nezamyslela.<\/p>\n\n\n\n

Maminka se jmenuje Rosa a bydl\u00ed v Tur\u00edn\u011b, asi dvacet minut od m\u00e9ho domu. Na\u0161e sobotn\u00ed v\u00fdpravy jsou takovou samoz\u0159ejmost\u00ed, \u017ee si u\u017e ani nevzpom\u00edn\u00e1m, kdo s nimi vlastn\u011b p\u0159i\u0161el jako prvn\u00ed.<\/p>\n\n\n\n

Obvykle pro ni p\u0159ij\u00ed\u017ed\u00edm p\u0159esn\u011b v dev\u011bt r\u00e1no. Zaparkujeme nedaleko trhu a vyd\u00e1me se po zn\u00e1m\u00e9 trase. Maminka vyb\u00edr\u00e1 ryby, j\u00e1 se star\u00e1m o ovoce. Dok\u00e1\u017eeme n\u011bkolik minut rozeb\u00edrat cenu raj\u010dat, porovn\u00e1vat nab\u00eddky a dohadovat se, jestli se vyplat\u00ed n\u011bco koupit hned, nebo rad\u011bji po\u010dkat.<\/p>\n\n\n\n

Potom p\u0159ich\u00e1z\u00ed nejp\u0159\u00edjemn\u011bj\u0161\u00ed \u010d\u00e1st na\u0161eho r\u00e1na \u2013 mal\u00e1 kav\u00e1rna na rohu. Maminka se usad\u00ed u na\u0161eho obvykl\u00e9ho stolku, objedn\u00e1 si cappuccino a j\u00e1 k\u00e1vu s ml\u00e9kem. O jeden koblih se rozd\u011bl\u00edme nap\u016fl, proto\u017ee se navz\u00e1jem p\u0159esv\u011bd\u010dujeme, \u017ee cel\u00fd bychom nesn\u011bdly. A pak si samoz\u0159ejm\u011b d\u00e1me je\u0161t\u011b jeden.<\/p>\n\n\n\n

Je mi 49 let. M\u00e1m man\u017eela, dv\u011b d\u011bti a pr\u00e1ci, kter\u00e1 mi b\u011bhem t\u00fddne zab\u00edr\u00e1 v\u011bt\u0161inu \u010dasu. V posledn\u00ed dob\u011b jsem si ale zvykla \u017e\u00edt v takov\u00e9m sp\u011bchu, \u017ee se i v\u00edkendy prom\u011bnily v seznam \u00fakol\u016f, kter\u00e9 mus\u00edm stihnout.<\/p>\n\n\n\n

Zat\u00edmco maminka vyb\u00edrala zeleninu, neust\u00e1le jsem kontrolovala telefon. Odpov\u00eddala jsem na zpr\u00e1vy, vzpom\u00ednala, co je\u0161t\u011b mus\u00edm koupit, nebo si najednou uv\u011bdomila, \u017ee bychom m\u011bly zajet do l\u00e9k\u00e1rny. Nejednou jsem j\u00ed \u0159ekla:<\/p>\n\n\n\n

\u201eMami, dneska mus\u00edme b\u00fdt rychl\u00e9. Je\u0161t\u011b m\u00e1m spoustu pr\u00e1ce.\u201c<\/p>\n\n\n\n

\"\"<\/figure>\n\n\n\n

Nikdy mi nic nevy\u010d\u00edtala. Jen za\u010dala chodit rychleji a uji\u0161\u0165ovala m\u011b, \u017ee toho vlastn\u011b tolik nakupovat nepot\u0159ebuje.<\/p>\n\n\n\n

Minul\u00fd p\u00e1tek mi maminka zavolala po ve\u010de\u0159i. Myslela jsem si, \u017ee chce jen v\u011bd\u011bt, v kolik pro ni p\u0159ijedu. M\u00edsto toho mi ozn\u00e1mila, \u017ee tentokr\u00e1t na trh rad\u011bji vyraz\u00ed sama.<\/p>\n\n\n\n

Nevydr\u017eela jsem to a zeptala se:<\/p>\n\n\n\n

\u201eMami, zlob\u00ed\u0161 se na m\u011b? Ud\u011blala jsem n\u011bco \u0161patn\u011b?\u201c<\/p>\n\n\n\n

\u201eNe, zlat\u00ed\u010dko,\u201c odpov\u011bd\u011bla klidn\u011b. \u201eJen m\u00e1m pocit, \u017ee toho m\u00e1\u0161 posledn\u00ed dobou p\u0159\u00edli\u0161 mnoho a po\u0159\u00e1d n\u011bkam sp\u011bch\u00e1\u0161.\u201c<\/p>\n\n\n\n

Za\u010dala jsem ji uji\u0161\u0165ovat, \u017ee je v\u0161echno v po\u0159\u00e1dku a \u017ee m\u00e1m jen n\u00e1ro\u010dn\u011bj\u0161\u00ed obdob\u00ed. Maminka v\u0161ak pokra\u010dovala. V\u0161imla si, jak \u010dasto se d\u00edv\u00e1m na hodinky, kdy\u017e spolu pijeme k\u00e1vu. Pamatovala si, \u017ee jsem n\u011bkolikr\u00e1t nechala nedojeden\u00fd dezert, proto\u017ee jsem musela rychle odej\u00edt. A tak\u00e9 si v\u0161imla, \u017ee mi man\u017eel jednou b\u011bhem na\u0161eho nakupov\u00e1n\u00ed dvakr\u00e1t volal.<\/p>\n\n\n\n

\u201eNechci, aby se \u010das str\u00e1ven\u00fd se mnou stal dal\u0161\u00ed povinnost\u00ed, kterou se bude\u0161 sna\u017eit co nejrychleji od\u0161krtnout ze sv\u00e9ho seznamu,\u201c \u0159ekla ti\u0161e.<\/p>\n\n\n\n

Ta slova m\u011b zabolela. P\u0159ipadala mi skoro jako v\u00fd\u010ditka, a tak jsem j\u00ed odpov\u011bd\u011bla, \u017ee pokud u\u017e se mnou nechce tr\u00e1vit soboty, m\u011bla by mi to \u0159\u00edct p\u0159\u00edmo.<\/p>\n\n\n\n

Maminka se pokusila vysv\u011btlit, \u017ee to v\u016fbec nemyslela tak, ale n\u00e1\u0161 rozhovor nedopadl dob\u0159e. Rozlou\u010dily jsme se chladn\u011bji, ne\u017e bychom ob\u011b cht\u011bly.<\/p>\n\n\n\n

Po telefon\u00e1tu jsem \u0161la do kuchyn\u011b. Man\u017eel si v\u0161iml, \u017ee jsem rozru\u0161en\u00e1, a zeptal se, co se stalo. V\u0161echno jsem mu vypr\u00e1v\u011bla a \u010dekala, \u017ee se m\u011b zastane.<\/p>\n\n\n\n

On se ale jen zamyslel a \u0159ekl:<\/p>\n\n\n\n

\u201eUp\u0159\u00edmn\u011b, tvoje maminka m\u00e1 pravdu. Posledn\u00ed dobou po\u0159\u00e1d n\u011bkam b\u011bh\u00e1\u0161 a nedok\u00e1\u017ee\u0161 se na chv\u00edli zastavit.\u201c<\/p>\n\n\n\n

Rozzlobilo m\u011b to. Nejsp\u00ed\u0161 proto, \u017ee jsem v\u011bd\u011bla, jak moc m\u00e1 pravdu.<\/p>\n\n\n\n

V sobotu r\u00e1no jsem vstala jako obvykle. Poprv\u00e9 po dlouh\u00e9 dob\u011b jsem nemusela jet pro maminku, a tak jsem m\u011bla cel\u00e9 dopoledne jen pro sebe.<\/p>\n\n\n\n

Zapnula jsem pra\u010dku, uklidila kuchy\u0148 a za\u0161la nakoupit. Mohla jsem si v\u0161echno za\u0159\u00eddit vlastn\u00edm tempem, bez sp\u011bchu a bez neust\u00e1l\u00e9ho sledov\u00e1n\u00ed hodin.<\/p>\n\n\n\n

Jen\u017ee kolem \u010dtvrt na jeden\u00e1ct jsem se pod\u00edvala na hodinky a p\u0159edstavila si, \u017ee bychom s maminkou pr\u00e1v\u011b te\u010f sed\u011bly v na\u0161\u00ed kav\u00e1rn\u011b. P\u0159ed n\u00e1mi by st\u00e1ly dva \u0161\u00e1lky k\u00e1vy, ona by mi vypr\u00e1v\u011bla dal\u0161\u00ed p\u0159\u00edb\u011bh a j\u00e1 bych ji, stejn\u011b jako v posledn\u00ed dob\u011b tolikr\u00e1t, poslouchala jen nap\u016fl.<\/p>\n\n\n\n

A najednou mi do\u0161lo, \u017ee m\u011b voln\u00e9 dopoledne v\u016fbec net\u011b\u0161\u00ed.<\/p>\n\n\n\n

Maminka mi chyb\u011bla.<\/p>\n\n\n\n

Zavolala jsem j\u00ed. Uk\u00e1zalo se, \u017ee je po\u0159\u00e1d doma. Cht\u011bla p\u016fvodn\u011b vyrazit na trh, ale za\u010dala ukl\u00edzet sk\u0159\u00ed\u0148, zabrala se do pr\u00e1ce a \u00fapln\u011b ztratila pojem o \u010dase. Na n\u00e1kup je\u0161t\u011b v\u016fbec ne\u0161la.<\/p>\n\n\n\n

\u201eObl\u00e9kni se, hned pro tebe p\u0159ijedu,\u201c \u0159ekla jsem j\u00ed.<\/p>\n\n\n\n

\u201eAle v\u017edy\u0165 m\u00e1\u0161 ur\u010dit\u011b spoustu jin\u00fdch v\u011bc\u00ed na pr\u00e1ci,\u201c nam\u00edtla.<\/p>\n\n\n\n

\u201eTo m\u00e1m. A v\u017edycky m\u00edt budu. Ale dneska chci b\u00fdt s tebou.\u201c<\/p>\n\n\n\n

Se\u0161ly jsme se a vyrazily na trh, i kdy\u017e mnohem pozd\u011bji ne\u017e obvykle. Telefon jsem schovala do kabelky a u\u017e jsem ho zbyte\u010dn\u011b nevytahovala.<\/p>\n\n\n\n

Maminka dlouho vyb\u00edrala mandarinky. Prohl\u00ed\u017eela si je, porovn\u00e1vala a nakonec se rozhodla, kter\u00e9 koup\u00ed. D\u0159\u00edv bych ji ur\u010dit\u011b popoh\u00e1n\u011bla. Tentokr\u00e1t jsem prost\u011b st\u00e1la vedle n\u00ed a \u010dekala.<\/p>\n\n\n\n

Po n\u00e1kupu jsme zam\u00ed\u0159ily do na\u0161\u00ed kav\u00e1rny.<\/p>\n\n\n\n

Maminka mi vypr\u00e1v\u011bla o \u00fapln\u011b oby\u010dejn\u00fdch v\u011bcech. Jedna sousedka ned\u00e1vno podstoupila operaci kolene. Moje teta si chce po\u0159\u00eddit nov\u00e9 z\u00e1v\u011bsy do ob\u00fdvac\u00edho pokoje. A maminka nav\u00edc na\u0161la zaj\u00edmav\u00fd recept na tresku, kter\u00fd by cht\u011bla p\u0159\u00ed\u0161t\u00ed t\u00fdden vyzkou\u0161et.<\/p>\n\n\n\n

Nebyla to \u017e\u00e1dn\u00e1 p\u0159evratn\u00e1 sd\u011blen\u00ed. \u017d\u00e1dn\u00e9 d\u016fle\u017eit\u00e9 zpr\u00e1vy, nal\u00e9hav\u00e9 probl\u00e9my ani ud\u00e1losti, kter\u00e9 by n\u00e1m zm\u011bnily \u017eivot.<\/p>\n\n\n\n

A pr\u00e1v\u011b proto na tom tolik z\u00e1le\u017eelo.<\/p>\n\n\n\n

Pod\u00edvala jsem se na maminku a rozhodla se j\u00ed \u0159\u00edct n\u011bco, co jsem j\u00ed m\u011bla \u0159\u00edct u\u017e d\u00e1vno.<\/p>\n\n\n\n

\u201eN\u011bkdy opravdu sp\u011bch\u00e1m, proto\u017ee m\u00e1m hodn\u011b pr\u00e1ce. Ale nikdy za tebou nejezd\u00edm jen proto, \u017ee mus\u00edm. Jezd\u00edm za tebou, proto\u017ee s tebou chci b\u00fdt.\u201c<\/p>\n\n\n\n

Pak jsem j\u00ed p\u0159iznala n\u011bco, co jsem si do t\u00e9 doby nedok\u00e1zala \u0159\u00edct ani sama sob\u011b.<\/p>\n\n\n\n

B\u011bhem t\u00fddne zast\u00e1v\u00e1m tolik r\u016fzn\u00fdch rol\u00ed. Jsem man\u017eelka, matka, zam\u011bstnankyn\u011b. V\u0161ichni ode m\u011b n\u011bco o\u010dek\u00e1vaj\u00ed, na n\u011bco se m\u011b ptaj\u00ed, pot\u0159ebuj\u00ed s n\u011b\u010d\u00edm pomoct nebo cht\u011bj\u00ed, abych n\u011bco na\u0161la, koupila \u010di za\u0159\u00eddila. Zvykla jsem si b\u00fdt \u010dlov\u011bkem, kter\u00fd na v\u0161echno mysl\u00ed a v\u0161echno organizuje.<\/p>\n\n\n\n

A na\u0161e soboty byly jedin\u00fdm \u010dasem, kdy jsem mohla na chv\u00edli p\u0159estat n\u00e9st odpov\u011bdnost za cel\u00fd sv\u011bt.<\/p>\n\n\n\n

Vedle maminky jsem nemusela b\u00fdt organizovan\u00e1, siln\u00e1 ani neust\u00e1le zanepr\u00e1zdn\u011bn\u00e1. Mohla jsem jen sed\u011bt u stolku, pop\u00edjet k\u00e1vu a poslouchat \u017eenu, kter\u00e1 m\u011b zn\u00e1 od prvn\u00edho dne m\u00e9ho \u017eivota.<\/p>\n\n\n\n

B\u011bhem t\u011bch n\u011bkolika hodin jsem nebyla n\u011b\u010d\u00ed man\u017eelkou, n\u011b\u010d\u00ed maminkou ani zam\u011bstnankyn\u00ed. Byla jsem prost\u011b jen Rosina dcera.<\/p>\n\n\n\n

Maminka chv\u00edli ml\u010dela. Pak vzala posledn\u00ed koblih, rozlomila ho na dv\u011b poloviny a jednu polo\u017eila na m\u016fj tal\u00ed\u0159.<\/p>\n\n\n\n

To mal\u00e9 gesto \u0159eklo v\u00edc ne\u017e v\u0161echna slova.<\/p>\n\n\n\n

Od t\u00e9 doby se sna\u017e\u00edm nech\u00e1vat si sobotn\u00ed dopoledne voln\u00e9, abychom ho mohly tr\u00e1vit spolu. Samoz\u0159ejm\u011b se ne ka\u017ed\u00fd t\u00fdden v\u0161echno poda\u0159\u00ed podle pl\u00e1nu. N\u011bkdy se objev\u00ed nal\u00e9hav\u00e9 povinnosti, jindy se zm\u011bn\u00ed na\u0161e pl\u00e1ny a ob\u010das chce maminka z\u016fstat doma sama.<\/p>\n\n\n\n

U\u017e ale nepova\u017euji na\u0161e setk\u00e1v\u00e1n\u00ed za n\u011bco, co je samoz\u0159ejm\u00e9 a co tu bude nav\u017edy. Sna\u017e\u00edm se v\u00e1\u017eit si ka\u017ed\u00e9ho takov\u00e9ho dne, proto\u017ee v\u00edm, \u017ee nic netrv\u00e1 v\u011b\u010dn\u011b.<\/p>\n\n\n\n

Jednou p\u0159ijde sobota, kdy u\u017e nebudu muset nikam sp\u011bchat. Budu moct pomalu proch\u00e1zet trhem, sed\u011bt v kav\u00e1rn\u011b tak dlouho, jak budu cht\u00edt, a ani jednou se nepod\u00edvat na hodinky.<\/p>\n\n\n\n

A mo\u017en\u00e1 bych v ten den dala v\u0161echno, co m\u00e1m, jen abych znovu sly\u0161ela maminku dohadovat se s prodava\u010dem o cen\u011b ryb, dlouho vyb\u00edrat mandarinky a vypr\u00e1v\u011bt mi ty nejoby\u010dejn\u011bj\u0161\u00ed p\u0159\u00edb\u011bhy ze sv\u00e9ho \u017eivota.<\/p>\n\n\n\n

Dokud jsme zanepr\u00e1zdn\u011bn\u00ed ka\u017edodenn\u00edmi starostmi, p\u0159ipad\u00e1 n\u00e1m, \u017ee p\u0159ed sebou m\u00e1me nekone\u010dn\u00e9 mno\u017estv\u00ed dal\u0161\u00edch sobot, sv\u00e1tk\u016f a spole\u010dn\u00fdch setk\u00e1n\u00ed. \u0158\u00edk\u00e1me si, \u017ee p\u0159\u00ed\u0161t\u011b u\u017e budeme pozorn\u011bj\u0161\u00ed, \u017ee si jindy ud\u011bl\u00e1me \u010das a kone\u010dn\u011b si spolu v klidu popov\u00edd\u00e1me.<\/p>\n\n\n\n

Nikdo n\u00e1m ale nem\u016f\u017ee sl\u00edbit, kolik takov\u00fdch sobot n\u00e1m je\u0161t\u011b zb\u00fdv\u00e1.<\/p>\n\n\n\n

V\u0161imli jste si n\u011bkdy, jak snadno prom\u011bn\u00edme vz\u00e1cn\u00e9 chv\u00edle s rodi\u010di v dal\u0161\u00ed polo\u017eku na\u0161eho nabit\u00e9ho programu? Pro\u010d n\u011bkdy popoh\u00e1n\u00edme pr\u00e1v\u011b ty lidi, se kter\u00fdmi bychom cht\u011bli b\u00fdt ze v\u0161eho nejv\u00edc?<\/strong><\/p>\n\n\n\n

Pokud v\u00e1m tento p\u0159\u00edb\u011bh p\u0159ipomn\u011bl n\u011bkoho bl\u00edzk\u00e9ho, sd\u00edlejte ho s lidmi, kter\u00e9 m\u00e1te r\u00e1di. Mo\u017en\u00e1 n\u011bkomu pom\u016f\u017ee odlo\u017eit telefon, p\u0159estat zbyte\u010dn\u011b sp\u011bchat a jednodu\u0161e zavolat mamince nebo tat\u00ednkovi. \u2764\ufe0f<\/p>\n\n\n\n

<\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"M\u00e9 mamince je 75 let a u\u017e odjak\u017eiva m\u00e1me jednu malou tradici: ka\u017edou sobotu chod\u00edme spole\u010dn\u011b na trh. Vyb\u00edr\u00e1me \u010derstv\u00e9 ryby, kupujeme ovoce \n [...]<\/a>","protected":false},"author":1,"featured_media":11054,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"footnotes":""},"categories":[1],"tags":[],"class_list":["post-11053","post","type-post","status-publish","format-standard","has-post-thumbnail","hentry","category-1"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/chexia.info\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/11053","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/chexia.info\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/chexia.info\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/chexia.info\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/chexia.info\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcomments&post=11053"}],"version-history":[{"count":1,"href":"https:\/\/chexia.info\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/11053\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":11055,"href":"https:\/\/chexia.info\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/11053\/revisions\/11055"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/chexia.info\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/media\/11054"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/chexia.info\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fmedia&parent=11053"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/chexia.info\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcategories&post=11053"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/chexia.info\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Ftags&post=11053"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}