{"id":5040,"date":"2026-01-12T20:38:14","date_gmt":"2026-01-12T17:38:14","guid":{"rendered":"https:\/\/chexia.info\/?p=5040"},"modified":"2026-01-12T20:38:14","modified_gmt":"2026-01-12T17:38:14","slug":"kdyz-me-nejlepsi-pritel-meho-zesnuleho-manzela-pozadal-o-ruku-verila-jsem-ze-uz-mam-ty-nejtezsi-casti-smutku-za-sebou-a-rekla-jsem-ano","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/chexia.info\/?p=5040","title":{"rendered":"Kdy\u017e m\u011b nejlep\u0161\u00ed p\u0159\u00edtel m\u00e9ho zesnul\u00e9ho man\u017eela po\u017e\u00e1dal o ruku, v\u011b\u0159ila jsem, \u017ee u\u017e m\u00e1m ty nejt\u011b\u017e\u0161\u00ed \u010d\u00e1sti smutku za sebou, a \u0159ekla jsem ano."},"content":{"rendered":"\n

Kdy\u017e m\u011b nejlep\u0161\u00ed p\u0159\u00edtel m\u00e9ho zesnul\u00e9ho man\u017eela po\u017e\u00e1dal o ruku, v\u011b\u0159ila jsem, \u017ee u\u017e m\u00e1m ty nejt\u011b\u017e\u0161\u00ed \u010d\u00e1sti smutku za sebou, a \u0159ekla jsem ano. Av\u0161ak o na\u0161\u00ed svatebn\u00ed noci, p\u0159ed star\u00fdm trezorem a s t\u0159esouc\u00edma se rukama, mi m\u016fj nov\u00fd man\u017eel \u0159ekl slova, kter\u00e1 m\u011b p\u0159im\u011bla zpochybnit v\u0161echno, co jsem si myslela, \u017ee v\u00edm o v\u011brnosti, l\u00e1sce a druh\u00fdch \u0161anc\u00edch.
Je mi nyn\u00ed jedna\u010dty\u0159icet a jsou dny, kdy po\u0159\u00e1d nemohu uv\u011b\u0159it, \u017ee tohle je m\u016fj \u017eivot.<\/p>\n\n\n\n

Po dvacet let jsem byla Peterovou man\u017eelkou \u2014 ne v poh\u00e1dkov\u011b leskl\u00e9m smyslu, ale t\u00edm skute\u010dn\u00fdm, nedokonal\u00fdm a hluboce v\u00fdznamn\u00fdm zp\u016fsobem, na kter\u00e9m doopravdy z\u00e1le\u017e\u00ed. \u017dili jsme ve \u010dty\u0159pokojov\u00e9m koloni\u00e1ln\u00edm dom\u011b se sk\u0159\u00edpaj\u00edc\u00edmi podlahami a zadn\u00ed verandou, kter\u00e1 v\u017edy pot\u0159ebovala opravy. Vychovali jsme dv\u011b d\u011bti, kter\u00e9 d\u016fm naplnily hlukem, chaosem a sm\u00edchem. M\u016fj syn je te\u010f devaten\u00e1ctilet\u00fd a studuje in\u017een\u00fdrstv\u00ed n\u011bkde na z\u00e1pad\u011b. Dcera pr\u00e1v\u011b dovr\u0161ila jednadvacet a vybrala si \u0161kolu co nejv\u00edc na v\u00fdchod \u2014 nejsp\u00ed\u0161 jen proto, aby dok\u00e1zala, \u017ee m\u016f\u017ee.<\/p>\n\n\n\n

D\u016fm p\u016fsob\u00ed \u0161patn\u011b bez nich\u2026 bez Petera. Je bolestn\u011b tich\u00fd, skoro jako by zadr\u017eoval dech.<\/p>\n\n\n\n

Peter \u0159\u00edk\u00e1val, \u017ee n\u00e1\u0161 \u017eivot je oby\u010dejn\u00fd \u2014 a myslel to jako tu nejv\u011bt\u0161\u00ed pochvalu. Trval na tom, \u017ee si v\u0161echno oprav\u00ed s\u00e1m, i kdy\u017e jsme oba v\u011bd\u011bli, \u017ee to nejsp\u00ed\u0161 je\u0161t\u011b zhor\u0161\u00ed. J\u00e1 se tv\u00e1\u0159ila podr\u00e1\u017ed\u011bn\u011b, zat\u00edmco jsem ho tajn\u011b pozorovala, jak si u kuchy\u0148sk\u00e9ho d\u0159ezu bruml\u00e1 pro sebe.<\/p>\n\n\n\n

Nebyl dokonal\u00fd. Nejednou m\u011b p\u0159iv\u00e1d\u011bl k \u0161\u00edlenstv\u00ed. Ale byl spolehliv\u00fd, laskav\u00fd a d\u00e1val mi pocit bezpe\u010d\u00ed zp\u016fsobem, o n\u011bm\u017e jsem ani netu\u0161ila, \u017ee ho pot\u0159ebuji \u2014 dokud nezmizel.<\/p>\n\n\n\n

P\u0159ed \u0161esti lety projel opil\u00fd \u0159idi\u010d na \u010dervenou, kdy\u017e se Peter vracel z pr\u00e1ce dom\u016f. Policista mi zazvonil u dve\u0159\u00ed a j\u00e1 si pamatuji, jak jsem se zhroutila na verand\u011b a vzlykala.<\/p>\n\n\n\n

T\u00fddny pot\u00e9 jsou v\u011bt\u0161inou rozmazan\u00e9 \u2014 jen \u00fatr\u017eky.
Dcera pl\u00e1\u010d\u00edc\u00ed v koupeln\u011b.
Syn uzav\u0159en\u00fd do ticha.
J\u00e1 stoj\u00edc\u00ed ve dv\u011b r\u00e1no v kuchyni a z\u00edraj\u00edc\u00ed na Peter\u016fv hrnek od k\u00e1vy, st\u00e1le polo\u017een\u00fd u d\u0159ezu.<\/p>\n\n\n\n

A t\u00edm v\u0161\u00edm byl Daniel.<\/p>\n\n\n\n

Dan nebyl jen Peter\u016fv p\u0159\u00edtel. Byli brat\u0159i ve v\u0161ech ohledech, na kter\u00fdch z\u00e1le\u017e\u00ed. Vyrostli t\u0159i domy od sebe, p\u0159e\u017eili vysokou \u0161kolu na instantn\u00edch nudl\u00edch a \u0161patn\u00fdch rozhodnut\u00edch a ve dvaadvaceti podnikli cestu nap\u0159\u00ed\u010d zem\u00ed, kdy\u017e byli p\u0159\u00edli\u0161 chud\u00ed na hotely.<\/p>\n\n\n\n

Dan m\u011bl i sv\u00e9 vlastn\u00ed boje. O\u017eenil se mlad\u00fd, po t\u0159ech letech se rozvedl a sna\u017eil se co nejl\u00e9pe spoluvychov\u00e1vat dceru, kter\u00e1 si zaslou\u017eila v\u00edc ne\u017e chaos, kter\u00fd jej\u00ed rodi\u010de vytvo\u0159ili.<\/p>\n\n\n\n

\"\"<\/figure>\n\n\n\n

Nikdy nemluvil \u0161patn\u011b o sv\u00e9 b\u00fdval\u00e9. Nikdy ze sebe ned\u011blal ob\u011b\u0165. V\u017edycky jsem ho za to respektovala.<\/p>\n\n\n\n

Kdy\u017e Peter zem\u0159el, Dan se prost\u011b objevil. Neptal se, co pot\u0159ebuji, ani ne\u010dekal na pozv\u00e1n\u00ed. Opravil drti\u010d odpadu, kter\u00fd Peter po\u0159\u00e1d odkl\u00e1dal. Nosil n\u00e1kupy, kdy\u017e jsem zapom\u00ednala j\u00edst. Sed\u011bl se synem v gar\u00e1\u017ei a nechal ho vyml\u00e1tit vztek kladivem do kus\u016f d\u0159eva.<\/p>\n\n\n\n

Ani jednou z toho Dan neud\u011blal n\u011bco o sob\u011b.<\/p>\n\n\n\n

\u201eNemus\u00ed\u0161 v tom pokra\u010dovat,\u201c \u0159ekla jsem mu jednou ve\u010der, asi \u010dty\u0159i m\u011bs\u00edce po poh\u0159bu. M\u011bnil \u017e\u00e1rovku na chodb\u011b \u2014 n\u011bco, co bych zvl\u00e1dla sama, ale neobt\u011b\u017eovala jsem se.<\/p>\n\n\n\n

\u201eJ\u00e1 v\u00edm,\u201c odpov\u011bd\u011bl, ani\u017e by se na m\u011b pod\u00edval. \u201eAle Pete by to pro m\u011b ud\u011blal.\u201c<\/p>\n\n\n\n

A t\u00edm to bylo. \u017d\u00e1dn\u00e9 postrann\u00ed \u00famysly. \u017d\u00e1dn\u00e1 skryt\u00e1 agenda. Jen mu\u017e, kter\u00fd pln\u00ed slib dan\u00fd sv\u00e9mu nejlep\u0161\u00edmu p\u0159\u00edteli.<\/p>\n\n\n\n

City ve mn\u011b kl\u00ed\u010dily tak pomalu, \u017ee jsem je zpo\u010d\u00e1tku ani nepoznala.<\/p>\n\n\n\n

T\u0159i roky po Peterov\u011b smrti. D\u011bti znovu nach\u00e1zely rovnov\u00e1hu. J\u00e1 se u\u010dila b\u00fdt znovu \u010dlov\u011bkem, ne jen vdovou. Dan tu byl m\u00e9n\u011b, d\u00e1val mi prostor, o n\u011bm\u017e jsem nev\u011bd\u011bla, \u017ee ho pot\u0159ebuji.<\/p>\n\n\n\n

Jednou v noci v\u0161ak za\u010dal v jeden\u00e1ct ve\u010der t\u00e9ct kuchy\u0148sk\u00fd d\u0159ez a j\u00e1 mu bez p\u0159em\u00fd\u0161len\u00ed zavolala.<\/p>\n\n\n\n

P\u0159i\u0161el v tepl\u00e1k\u00e1ch a star\u00e9m univerzitn\u00edm tri\u010dku, s kuf\u0159\u00edkem n\u00e1\u0159ad\u00ed v ruce.<\/p>\n\n\n\n

\u201eV\u00ed\u0161, \u017ee jsi mohla zav\u0159\u00edt vodu a zavolat instalat\u00e9ra r\u00e1no,\u201c \u0159ekl, u\u017e kle\u010del a d\u00edval se pod d\u0159ez.<\/p>\n\n\n\n

\u201eMohla,\u201c p\u0159iznala jsem se op\u0159en\u00e1 o linku. \u201eAle ty jsi levn\u011bj\u0161\u00ed!\u201c<\/p>\n\n\n\n

Zasm\u00e1l se. A n\u011bco v m\u00e9m hrudi se pohnulo.
Nebylo to dramatick\u00e9. \u017d\u00e1dn\u00e9 oh\u0148ostroje ani filmov\u00e9 momenty. Byli jsme jen my dva v m\u00e9 kuchyni o p\u016flnoci a j\u00e1 si uv\u011bdomila, \u017ee se u\u017e nec\u00edt\u00edm sama.<\/p>\n\n\n\n

B\u011bhem dal\u0161\u00edho roku jsme sklouzli do n\u011b\u010deho, co mohu popsat jen jako pohodl\u00ed. K\u00e1va v ned\u011bli r\u00e1no. Filmy v p\u00e1tek ve\u010der. Dlouh\u00e9 rozhovory o ni\u010dem i o v\u0161em. Moje d\u011bti si toho v\u0161imly d\u0159\u00edv ne\u017e j\u00e1.<\/p>\n\n\n\n

\u201eMami,\u201c \u0159ekla dcera b\u011bhem zimn\u00edch pr\u00e1zdnin, \u201ev\u00ed\u0161, \u017ee je do tebe Dan zamilovan\u00fd, \u017ee jo?\u201c<\/p>\n\n\n\n

\u201eCo\u017ee? Ne, jsme jen p\u0159\u00e1tel\u00e9.\u201c<\/p>\n\n\n\n

Pod\u00edvala se na m\u011b t\u00edm pohledem, kter\u00fd \u0159\u00edkal, \u017ee ona je dosp\u011bl\u00e1 a j\u00e1 jsem ta nech\u00e1pav\u00e1 puber\u0165a\u010dka.<\/p>\n\n\n\n

\u201eMami, pros\u00edm t\u011b!\u201c<\/p>\n\n\n\n

Nev\u011bd\u011bla jsem, jak tuhle skute\u010dnost zpracovat \u2014 nebo jestli v\u016fbec chci n\u011bco d\u011blat. Peter byl pry\u010d \u010dty\u0159i roky a \u010d\u00e1st m\u011b se c\u00edtila neloaj\u00e1ln\u00ed u\u017e jen t\u00edm, \u017ee nech\u00e1v\u00e1m my\u0161lenky sm\u011b\u0159ovat k n\u011bkomu jin\u00e9mu.<\/p>\n\n\n\n

Dan m\u011b nikdy netla\u010dil. Nikdy ne\u017e\u00e1dal nic, co bych nebyla ochotn\u00e1 d\u00e1t. A mo\u017en\u00e1 pr\u00e1v\u011b proto to p\u016fsobilo\u2026 p\u0159ijateln\u00e9. M\u00e9n\u011b jako zrada a v\u00edc jako \u017eivot, kter\u00fd se ti\u0161e posouv\u00e1 d\u00e1l.<\/p>\n\n\n\n

Kdy\u017e se kone\u010dn\u011b sv\u011b\u0159il se sv\u00fdmi city, sed\u011bli jsme na verand\u011b, zat\u00edmco slunce zapadalo za obzor. P\u0159inesl j\u00eddlo s sebou a j\u00e1 otev\u0159ela l\u00e1hev v\u00edna.<\/p>\n\n\n\n

\u201eMus\u00edm ti n\u011bco \u0159\u00edct,\u201c \u0159ekl, ani\u017e by se na m\u011b pod\u00edval. \u201eA klidn\u011b mi m\u016f\u017ee\u0161 \u0159\u00edct, a\u0165 odejdu a u\u017e se nikdy nevr\u00e1t\u00edm. Ale nem\u016f\u017eu d\u00e1l p\u0159edst\u00edrat, \u017ee to tak nec\u00edt\u00edm.\u201c<\/p>\n\n\n\n

Srdce se mi rozbu\u0161ilo. \u201eDane\u2026\u201c<\/p>\n\n\n\n

\u201eJsem do tebe zamilovan\u00fd, Isabel,\u201c \u0159ekl ti\u0161e, jako by se p\u0159izn\u00e1val ke zlo\u010dinu. \u201eJsem do tebe zamilovan\u00fd u\u017e dlouho. A v\u00edm, \u017ee je to \u0161patn\u011b. V\u00edm, \u017ee Pete byl m\u016fj nejlep\u0161\u00ed p\u0159\u00edtel. Ale nedok\u00e1\u017eu si pomoct.\u201c<\/p>\n\n\n\n

M\u011bla jsem b\u00fdt v \u0161oku. M\u011bla jsem pot\u0159ebovat \u010das. Ale pravda byla, \u017ee jsem to v\u011bd\u011bla. Mo\u017en\u00e1 m\u011bs\u00edce. Mo\u017en\u00e1 d\u00e9le.<\/p>\n\n\n\n

\u201eNen\u00ed to \u0161patn\u011b,\u201c sly\u0161ela jsem se \u0159\u00edkat. \u201eC\u00edt\u00edm to stejn\u011b.\u201c<\/p>\n\n\n\n

Kone\u010dn\u011b se na m\u011b pod\u00edval a v o\u010d\u00edch m\u011bl slzy.<\/p>\n\n\n\n

\u201eJsi si jist\u00e1? Proto\u017ee se nem\u016f\u017eu st\u00e1t dal\u0161\u00ed ztr\u00e1tou v tv\u00e9m \u017eivot\u011b. Nem\u016f\u017eu b\u00fdt n\u011bco, \u010deho bude\u0161 litovat.\u201c<\/p>\n\n\n\n

\u201eJsem si jist\u00e1,\u201c \u0159ekla jsem. A myslela jsem to v\u00e1\u017en\u011b.<\/p>\n\n\n\n

Lidem jsme to hned ne\u0159\u00edkali. Cht\u011bli jsme si b\u00fdt jist\u00ed, \u017ee to nen\u00ed jen smutek, pohodl\u00ed nebo n\u011bjak\u00fd pok\u0159iven\u00fd zp\u016fsob, jak se dr\u017eet Petera.<\/p>\n\n\n\n

Po \u0161esti m\u011bs\u00edc\u00edch, kdy\u017e bylo jasn\u00e9, \u017ee je to skute\u010dn\u00e9, jsme za\u010dali pou\u0161t\u011bt ostatn\u00ed k sob\u011b bl\u00ed\u017e.<\/p>\n\n\n\n

Ka\u017ed\u00e9 z m\u00fdch d\u011bt\u00ed to p\u0159ijalo po sv\u00e9m. Syn byl zdr\u017eenliv\u011bj\u0161\u00ed, ale pot\u0159\u00e1sl Danovi rukou a \u0159ekl: \u201eT\u00e1ta by cht\u011bl, aby byla m\u00e1ma \u0161\u0165astn\u00e1.\u201c<\/p>\n\n\n\n

Dcera se rozplakala a objala n\u00e1s oba.<\/p>\n\n\n\n

Nejv\u00edc jsem se b\u00e1la Peterovy matky. Ztratila sv\u00e9ho jedin\u00e9ho syna \u2014 jak jsem j\u00ed mohla \u0159\u00edct, \u017ee si buduju budoucnost s jeho nejbli\u017e\u0161\u00edm p\u0159\u00edtelem?<\/p>\n\n\n\n

Pozvala jsem ji na k\u00e1vu a ruce se mi celou dobu t\u0159\u00e1sly.<\/p>\n\n\n\n

\u201eMus\u00edm ti n\u011bco \u0159\u00edct,\u201c za\u010dala jsem, ale p\u0159eru\u0161ila m\u011b.<\/p>\n\n\n\n

\u201eJsi s Danielem.\u201c<\/p>\n\n\n\n

Zamrzla jsem. \u201eJak jsi\u2026?\u201c<\/p>\n\n\n\n

\u201eM\u00e1m o\u010di, drah\u00e1. A nejsem slep\u00e1.\u201c Nat\u00e1hla ruku p\u0159es st\u016fl a vzala m\u011b za ruce. \u201ePeter v\u00e1s oba tolik miloval. Kdyby si mohl vybrat n\u011bkoho, kdo se o tebe postar\u00e1 a ud\u011bl\u00e1 t\u011b \u0161\u0165astnou, byl by to Dan.\u201c<\/p>\n\n\n\n

Rozplakala jsem se. Ne\u0161lo to zadr\u017eet.<\/p>\n\n\n\n

\u201eNezrazuje\u0161 ho,\u201c \u0159ekla pevn\u011b. \u201e\u017dije\u0161. A to by si p\u0159\u00e1l.\u201c<\/p>\n\n\n\n

Zasnoubili jsme se kr\u00e1tce nato. Nic ok\u00e1zal\u00e9ho. Jen Dan na jednom koleni ve stejn\u00e9 kuchyni, kde mi p\u0159ed lety spravil d\u0159ez.<\/p>\n\n\n\n

\u201eNemohu sl\u00edbit dokonalost,\u201c \u0159ekl. \u201eAle mohu sl\u00edbit, \u017ee t\u011b budu milovat po zbytek \u017eivota.\u201c<\/p>\n\n\n\n

\u201eTo mi sta\u010d\u00ed,\u201c odpov\u011bd\u011bla jsem.<\/p>\n\n\n\n

Svatba byla mal\u00e1. Jen rodina a bl\u00edzc\u00ed p\u0159\u00e1tel\u00e9 na m\u00e9m dvorku. Zav\u011bsili jsme sv\u011bt\u00fdlka mezi javory a postavili vyp\u016fj\u010den\u00e9 \u017eidle na tr\u00e1vn\u00edk. M\u011bla jsem jednoduch\u00e9 kr\u00e9mov\u00e9 \u0161aty, nic p\u0159\u00edli\u0161 form\u00e1ln\u00edho. Dan vypadal nerv\u00f3zn\u00ed, \u0161\u0165astn\u00fd a dokonal\u00fd ve sv\u00e9m tmavomodr\u00e9m obleku.<\/p>\n\n\n\n

Napsali jsme si vlastn\u00ed sliby. Jeho slova m\u011b rozplakala.<\/p>\n\n\n\n

\u201eSlibuji, \u017ee budu ct\u00edt mu\u017ee, kter\u00fd n\u00e1s spojil, i kdy\u017e tu nen\u00ed. Slibuji, \u017ee t\u011b budu milovat v\u0161emi zp\u016fsoby, jak\u00e9 si zaslou\u017e\u00ed\u0161. A slibuji, \u017ee se ka\u017ed\u00fd den budu sna\u017eit b\u00fdt mu\u017eem, kter\u00fd je t\u011b hoden.\u201c<\/p>\n\n\n\n

Hostina byla p\u0159esn\u011b takov\u00e1, jakou jsme cht\u011bli. Uvoln\u011bn\u00e1. V\u0159el\u00e1. Skute\u010dn\u00e1. Dcera pronesla p\u0159\u00edpitek, p\u0159i kter\u00e9m se v\u0161ichni sm\u00e1li i plakali. Danova dcera, dnes t\u0159in\u00e1ctilet\u00e1, vstala a \u0159ekla: \u201eJsem opravdu r\u00e1da, \u017ee si t\u00e1ta na\u0161el n\u011bkoho, kdo ho rozesm\u00edv\u00e1.\u201c M\u00e1lem m\u011b to polo\u017eilo.<\/p>\n\n\n\n

Kdy\u017e host\u00e9 ode\u0161li a my jeli k Danovi dom\u016f (te\u010f u\u017e k na\u0161emu), c\u00edtila jsem se leh\u010d\u00ed ne\u017e po dlouh\u00e9 roky. Mo\u017en\u00e1 to dok\u00e1\u017eu. Mo\u017en\u00e1 mohu b\u00fdt znovu \u0161\u0165astn\u00e1.<\/p>\n\n\n\n

Vytratila jsem se do koupelny opl\u00e1chnout si obli\u010dej, mysl mi st\u00e1le p\u0159ehr\u00e1vala \u00fasm\u011bvy a teplo v\u0161ech t\u011bch objet\u00ed. Kdy\u017e jsem se vr\u00e1tila do lo\u017enice, \u010dekala jsem, \u017ee uvid\u00edm Dana, jak se uvol\u0148uje, mo\u017en\u00e1 u\u017e bez saka.<\/p>\n\n\n\n

M\u00edsto toho st\u00e1l p\u0159ed trezorem ve sk\u0159\u00edni. Postoj m\u011bl strnul\u00fd a ruce se mu t\u0159\u00e1sly.<\/p>\n\n\n\n

\u201eDane?\u201c zasm\u00e1la jsem se nerv\u00f3zn\u011b, sna\u017eila se uvolnit nap\u011bt\u00ed. \u201eCo se d\u011bje? Jsi nerv\u00f3zn\u00ed?\u201c<\/p>\n\n\n\n

Neoto\u010dil se. Neodpov\u011bd\u011bl. St\u00e1l tam, jako by zkamen\u011bl.<\/p>\n\n\n\n

\u201eDane, v\u00e1\u017en\u011b. D\u011bs\u00ed\u0161 m\u011b.\u201c<\/p>\n\n\n\n

Kdy\u017e se kone\u010dn\u011b oto\u010dil, v\u00fdraz v jeho tv\u00e1\u0159i mi vyrazil dech. Byla to vina. Syrov\u00e1, drtiv\u00e1 vina. A je\u0161t\u011b n\u011bco\u2026 strach.<\/p>\n\n\n\n

\u201eJe n\u011bco, co ti mus\u00edm uk\u00e1zat,\u201c za\u0161eptal. \u201eN\u011bco v trezoru\u2026 co si mus\u00ed\u0161 p\u0159e\u010d\u00edst. Ne\u017e my\u2026 ne\u017e budeme m\u00edt na\u0161i prvn\u00ed noc jako man\u017eel\u00e9.\u201c<\/p>\n\n\n\n

\u017daludek se mi sev\u0159el. \u201eO \u010dem to mluv\u00ed\u0161?\u201c<\/p>\n\n\n\n

Ruce se mu t\u0159\u00e1sly, kdy\u017e zad\u00e1val k\u00f3d. Trezor se v tich\u00e9 m\u00edstnosti hlasit\u011b otev\u0159el.<\/p>\n\n\n\n

\u201eJe mi to l\u00edto,\u201c \u0159ekl a hlas se mu zlomil. \u201eM\u011bl jsem ti to \u0159\u00edct d\u0159\u00edv.\u201c<\/p>\n\n\n\n

Vyt\u00e1hl oby\u010dejnou b\u00edlou ob\u00e1lku, na okraj\u00edch o\u0161oupanou, jako by s n\u00ed bylo mnohokr\u00e1t manipulov\u00e1no. Uvnit\u0159 byl star\u00fd telefon.<\/p>\n\n\n\n

Displej byl praskl\u00fd. Baterie dr\u017eela pohromad\u011b nejsp\u00ed\u0161 jen d\u00edky modlitb\u00e1m.<\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"Kdy\u017e m\u011b nejlep\u0161\u00ed p\u0159\u00edtel m\u00e9ho zesnul\u00e9ho man\u017eela po\u017e\u00e1dal o ruku, v\u011b\u0159ila jsem, \u017ee u\u017e m\u00e1m ty nejt\u011b\u017e\u0161\u00ed \u010d\u00e1sti smutku za sebou, a \u0159ekla \n [...]<\/a>","protected":false},"author":1,"featured_media":5041,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"footnotes":""},"categories":[1],"tags":[],"class_list":["post-5040","post","type-post","status-publish","format-standard","has-post-thumbnail","hentry","category-1"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/chexia.info\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/5040","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/chexia.info\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/chexia.info\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/chexia.info\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/chexia.info\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcomments&post=5040"}],"version-history":[{"count":1,"href":"https:\/\/chexia.info\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/5040\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":5042,"href":"https:\/\/chexia.info\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/5040\/revisions\/5042"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/chexia.info\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/media\/5041"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/chexia.info\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fmedia&parent=5040"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/chexia.info\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcategories&post=5040"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/chexia.info\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Ftags&post=5040"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}