{"id":8387,"date":"2026-06-10T20:18:57","date_gmt":"2026-06-10T17:18:57","guid":{"rendered":"https:\/\/chexia.info\/?p=8387"},"modified":"2026-06-10T20:18:57","modified_gmt":"2026-06-10T17:18:57","slug":"sla-jsem-na-babiccin-sraz-v-jejich-maturitnich-satech-a-kdyz-me-uvidel-starsi-muz-chytil-me-za-ruce-a-zaseptal-tvoje-babicka-slibila-ze-si-me-vezmes","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/chexia.info\/?p=8387","title":{"rendered":"\u0160la jsem na babi\u010d\u010din sraz v jej\u00edch maturitn\u00edch \u0161atech \u2013 a kdy\u017e m\u011b uvid\u011bl star\u0161\u00ed mu\u017e, chytil m\u011b za ruce a za\u0161eptal: \u201eTvoje babi\u010dka sl\u00edbila, \u017ee si m\u011b vezme\u0161.\u201c"},"content":{"rendered":"\n

\u0160la jsem na babi\u010d\u010din sraz v jej\u00edch maturitn\u00edch \u0161atech \u2013 a kdy\u017e m\u011b uvid\u011bl star\u0161\u00ed mu\u017e, chytil m\u011b za ruce a za\u0161eptal: \u201eTvoje babi\u010dka sl\u00edbila, \u017ee si m\u011b vezme\u0161.\u201c Na sraz k pades\u00e1tce jsem si obl\u00e9kla \u0161aty sv\u00e9 zesnul\u00e9 babi\u010dky, abych splnila jej\u00ed posledn\u00ed p\u0159\u00e1n\u00ed. Jakmile jsem ve\u0161la do m\u00edstnosti, star\u0161\u00ed mu\u017e mi chytil ruce a za\u0161eptal: \u201eAlice sl\u00edbila, \u017ee si m\u011b vezme\u0161.\u201c Pak mi do ruky vlo\u017eil st\u0159\u00edbrn\u00fd n\u00e1prstek a \u0159ekl mi, abych si zkontrolovala \u0161aty \u2013 obsahovaly pravdu. Nau\u010dila jsem se m\u011b\u0159it \u010das podle pruhu odpoledn\u00edho sv\u011btla, kter\u00fd se pomalu pl\u00ed\u017eil po babi\u010d\u010din\u011b patchworkov\u00e9 dece, a podle jemn\u00e9ho zved\u00e1n\u00ed a kles\u00e1n\u00ed jej\u00ed hrudi pod n\u00edm. Um\u00edrala, ale um\u00edrala trp\u011bliv\u011b. \u201eU\u017e poslali pozv\u00e1nku?\u201c ptala se m\u011b ka\u017ed\u00fd t\u00fdden stejn\u00fdmi slovy. \u201eJe\u0161t\u011b ne, babi.\u201c \u201eAno,\u201c odpov\u00eddala. \u201ePades\u00e1t let je dlouh\u00e1 doba, ale budou si pamatovat.\u201c Sed\u011bla jsem na kraji jej\u00ed postele a nech\u00e1vala jej\u00ed \u0161t\u00edhl\u00e9 prsty, aby mi zapl\u00e9taly kone\u010dky vlas\u016f, stejn\u011b jako to d\u011blala ona, kdy\u017e mi bylo sedm. \u201ePov\u011bz mi o t\u011bch \u0161atech,\u201c \u0159\u00edkala jsem s v\u011bdom\u00edm, \u017ee se t\u00edm usm\u011bje. \u201eSv\u011btle modr\u00fd sat\u00e9n. Perle\u0165ov\u00e9 knofl\u00edky odshora dol\u016f. Jeden ruk\u00e1v jsem si p\u0159edchoz\u00ed ve\u010der sama u\u0161ila a maminka se m\u00e1lem rozplakala, proto\u017ee stehy byly vid\u011bt. \u201eTe\u010f je nevid\u00ed\u0161.\u201c \u201eAno, vid\u00ed\u0161 je,\u201c za\u0161eptala. \u201eKdy\u017e v\u00ed\u0161, kam se d\u00edvat.\u201c Cedrov\u00e1 truhlice st\u00e1la v jej\u00ed sk\u0159\u00edni a dvakr\u00e1t ro\u010dn\u011b mi dovolila zvednout v\u00edko. \u0160aty uvnit\u0159 st\u00e1le nesly siluetu d\u00edvky, kterou jsem nikdy nepoznala. N\u011bkdy, hluboko ve sp\u00e1nku, babi\u010dka za\u0161eptala jm\u00e9no, kter\u00e9 nepat\u0159ilo m\u00e9mu d\u011bde\u010dkovi. Nikomu jsem to nikdy ne\u0159ekla. Myslela jsem si, \u017ee nechat ji utajit je laskavost. Moje matka Margaret na takovou laskavost nev\u011b\u0159ila. \u201eJe z roku 1974,\u201c \u0159ekla mi matka jedno odpoledne a skl\u00e1dala star\u00e9 fotografie na hromadu dar\u016f. \u201eMus\u00edme tenhle d\u016fm d\u00e1t do po\u0159\u00e1dku, Claro. \u010c\u00edm d\u0159\u00edv, t\u00edm l\u00edp.\u201c \u201ePo\u0159\u00e1d v n\u011bm bydl\u00ed, mami.\u201c \u201eSotva.\u201c Margaret nezvedla hlavu. \u201eV\u0161echny ty star\u00e9 dopisy, ty cetky\u2026 to v\u0161echno se mus\u00ed zbavit.\u201c Nacpala bal\u00edk pap\u00edr\u016f do pap\u00edrov\u00e9ho s\u00e1\u010dku a dvakr\u00e1t p\u0159elo\u017eila vr\u0161ek, jako by se n\u011bco uvnit\u0159 mohlo dostat ven. Ve skute\u010dnosti si z domu nic nevynesla. Mysl\u00edm, \u017ee v\u011bd\u011bla, \u017ee ji zastav\u00edm. V\u0161echno prost\u011b dala do krabic a pytl\u016f na odpadky, jako by cht\u011bla m\u00edt v\u0161echno p\u0159ipraven\u00e9 co nejd\u0159\u00edve. Pozv\u00e1nka dorazila v \u00fater\u00fd. Kr\u00e9mov\u00fd pap\u00edr, zlat\u00e9 p\u00edsmo, n\u00e1zev \u0161koly, kter\u00fd jsem sl\u00fdch\u00e1vala jen v poh\u00e1dk\u00e1ch. Babi\u010dka si ji tiskla k hrudi, jako by to byl tlukot vracej\u00edc\u00edho se srdce. \u201ePades\u00e1t let,\u201c vydechla. \u201eClaro, m\u011bla jsem se tam vr\u00e1tit v modr\u00fdch \u0161atech.\u201c \u201eP\u016fjde\u0161,\u201c \u0159ekla jsem. \u201eJ\u00e1 t\u011b vezmu. Vezmeme kysl\u00edk, deky, v\u0161echno, co bude\u0161 pot\u0159ebovat.\u201c Pomalu zavrt\u011bla hlavou a jej\u00ed o\u010di byly zcela jasn\u00e9. \u201eJestli to nezvl\u00e1dnu, jdi m\u00edsto m\u011b. Oble\u010d si ty \u0161aty. A\u0165 je\u0161t\u011b jednou uvid\u00ed m\u00e9 mlad\u00e9 j\u00e1. Slib mi to, Claro.\u201c Sl\u00edbila jsem. Jeden\u00e1ct dn\u00ed p\u0159ed sch\u016fzkou se neprobudila. Modr\u00e9 \u0161aty st\u00e1le le\u017eely slo\u017een\u00e9 v \u0161upl\u00edku a \u010dekaly na d\u00edvku, jej\u00ed\u017e \u010das vypr\u0161el, a na vnu\u010dku, kter\u00e1 dala slovo. \u0160aty m\u011b \u0161kr\u00e1baly na ramenou, jako by v\u011bd\u011bly, \u017ee jsou ty nespr\u00e1vn\u00e9. St\u00e1la jsem na chodb\u011b na\u0161eho domu a d\u00edvala se na sv\u016fj odraz ve velk\u00e9m zrcadle u dve\u0159\u00ed. Bled\u011b modr\u00fd sat\u00e9n na mn\u011b podivn\u011b visel, jako bych pades\u00e1t let \u010dekala na tu nespr\u00e1vnou d\u00edvku. \u201eVypad\u00e1\u0161 sm\u011b\u0161n\u011b.\u201c Maminka vy\u0161la z kuchyn\u011b. Jej\u00ed pohled sklouzl po d\u00e9lce \u0161at\u016f a n\u011bco v jej\u00ed tv\u00e1\u0159i se napjalo. \u201eMami, pros\u00edm. Ne dnes.\u201c \u201eClara, tohle je temn\u00e9 divadlo. Babi\u010dka je pry\u010d. Sezen\u00ed v m\u00edstnosti pln\u00e9 ciz\u00edch lid\u00ed v \u0161atech mrtv\u00e9 \u017eeny ji nevr\u00e1t\u00ed.\u201c \u201eSl\u00edbila jsem j\u00ed to.\u201c Otev\u0159ela \u00fasta a pak je zav\u0159ela. Pak se beze slova vr\u00e1tila do kuchyn\u011b. Do\u0161el jsem do zasedac\u00ed m\u00edstnosti a na sat\u00e9nu st\u00e1le p\u0159etrv\u00e1vala v\u016fn\u011b cedrov\u00e9 krabice. M\u00edstnost byla tepl\u00e1 a zlatav\u00e1 d\u00edky tlumen\u00e9mu sv\u011btlu lamp. \u0160edovlas\u00ed mu\u017ei a \u017eeny st\u00e1li ve skupink\u00e1ch se jmenovkami na svetrech. Mal\u00fd orchestr hr\u00e1l n\u011bco jemn\u00e9ho \u2013 z jin\u00e9 doby. Vstoupil jsem a v m\u00edstnosti se rozhostilo ticho. Star\u0161\u00ed \u017eena u pun\u010dov\u00e9ho stolu polo\u017eila sklenici. \u201eAlice?\u201c M\u00edstnost\u00ed se prohnal \u0161epot jako v\u00edtr p\u0161eni\u010dn\u00fdm polem. Oto\u010dily se hlavy. P\u00e1r rukou si p\u0159ilo\u017eilo rty. Pak jsem usly\u0161el r\u00e1nu. Sta\u0159ec u rohov\u00e9ho stolu vysko\u010dil tak prudce, \u017ee mu h\u016fl spadla na podlahu. St\u00e1l tam a d\u00edval se na m\u011b, jako bych byl duch, kter\u00e9ho vykouzlil. P\u0159e\u0161el m\u00edstnost na t\u0159esouc\u00ed se nohou a vzal m\u011b za ruce. \u201eKone\u010dn\u011b,\u201c vydechl. \u201eJste tady.\u201c \u201ePane,\u201c \u0159ekl jsem ti\u0161e. \u201eNejsem Alice. Jsem jej\u00ed vnu\u010dka Clara.\u201c Pod\u00edval se mi do tv\u00e1\u0159e. Pak na \u0161aty. Pak zase do tv\u00e1\u0159e \u2013 a n\u011bco v n\u00ed jako by prasklo a pak se zase se\u0161ilo dohromady. \u201eClara,\u201c zopakoval, jako by slovo zkou\u0161el. \u201eAno.\u201c \u201eBabi\u010dka sl\u00edbila, \u017ee se odtamtud dostane\u0161.\u201c\u201eVezme\u0161 si m\u011b?\u201c Zasm\u00e1la jsem se proti sv\u00e9 v\u016fli, ale on mi \u00fasm\u011bv neop\u011btoval. Jeho stisk se pevn\u011bji sev\u0159el m\u00e9 pa\u017ee \u2013 ne bolestiv\u011b, ale s nal\u00e9havost\u00ed mu\u017ee, kter\u00e9mu doch\u00e1zej\u00ed l\u00e9ta. \u201eAlice mi p\u0159ed lety \u0159ekla, \u017ee kdyby n\u011bkdo n\u011bkdy p\u0159i\u0161el v t\u011bchto \u0161atech, m\u00e1m \u0159\u00edct p\u0159esn\u011b tohle,\u201c vysv\u011btlil. \u201e\u0158ekla, \u017ee to dok\u00e1\u017ee, \u017ee jsem mu\u017e, kter\u00e9ho se sna\u017e\u00ed naj\u00edt.\u201c \u201ePromi\u0148,\u201c za\u0161eptala jsem. \u201eNerozum\u00edm.\u201c \u201eRozum\u00ed\u0161.\u201c Pustil mi jednu ruku a s\u00e1hl do vnit\u0159n\u00ed kapsy saka. Do dlan\u011b mi spadlo n\u011bco chladn\u00e9ho a mal\u00e9ho. N\u00e1prstek. St\u0159\u00edbrn\u00fd. S prom\u00e1\u010dklinou na boku. \u201e\u0158ekla, \u017ee bude\u0161 v\u011bd\u011bt, co s t\u00edm,\u201c \u0159ekl. \u201eZkontroluj \u0161aty, d\u00edt\u011b. Pod\u0161\u00edvku. Nechala ti ji.\u201c <\/p>\n\n\n\n

\"\"<\/figure>\n\n\n\n

\u201eCo ti nechala?\u201c \u201ePravdu.\u201c Prsty jsem sev\u0159ela n\u00e1prstek. Na druh\u00e9 stran\u011b m\u00edstnosti orchestr d\u00e1l hr\u00e1l, ale hudba zn\u011bla velmi daleko. \u201eJdi,\u201c za\u0161eptal. \u201eMus\u00ed\u0161 to v\u011bd\u011bt.\u201c Proklouzla jsem davem k z\u00e1chodu, n\u00e1prstek mi v dlani p\u00e1lil jako mal\u00fd kruh tepla. Zamkla jsem dve\u0159e a op\u0159ela se o n\u011b, srdce mi bu\u0161ilo v u\u0161\u00edch. T\u0159esouc\u00edma se rukama jsem obr\u00e1tila modr\u00e9 \u0161aty naruby a prsty jsem p\u0159ej\u00ed\u017ed\u011bla po pod\u0161\u00edvce, dokud jsem znovu nenahmatala tvrd\u00fd okraj. \u0160vy na lemu byly men\u0161\u00ed ne\u017e u zbytku. Babi\u010d\u010dino l\u00e1t\u00e1n\u00ed. Jemn\u011b jsem zat\u00e1hla a do dlan\u011b mi vklouzl slo\u017een\u00fd kus pap\u00edru. M\u00e1 drah\u00e1 Claro, pokud tohle \u010dte\u0161, znamen\u00e1 to, \u017ee jsem se k tomu nikdy nedostala. Odpus\u0165 mi, \u017ee ti to te\u010f d\u00e1v\u00e1m na ramena. P\u0159ejela jsem o\u010dima zbytek str\u00e1nky a klesla na studenou dla\u017edicovou podlahu. \u201eBabi\u010dko, jak jsi to p\u0159ed n\u00e1mi mohla cel\u00fd \u017eivot tajit?\u201c za\u0161eptala jsem. A za\u010dala jsem znovu \u010d\u00edst dopis. Harold byl moje prvn\u00ed l\u00e1ska. Zasnoubili jsme se na ja\u0159e, p\u0159ed promoc\u00ed. Rodi\u010de to zjistili a poslali m\u011b pry\u010d, abych si vzala jin\u00e9ho mu\u017ee. Nev\u011bd\u011bli, \u017ee jsem t\u011bhotn\u00e1. Kdy\u017e jsem do\u010detla, vr\u00e1tila jsem se do haly za zvuk\u016f hudby s dopisem tisknut\u00fdm k hrudi. Harold u\u017e nebyl s\u00e1m. Kolem jeho stolu se shrom\u00e1\u017edily t\u0159i \u017eeny a dva mu\u017ei, bled\u00ed a ustaran\u00ed. Jeden dr\u017eel jeho h\u016fl, druh\u00fd mu polo\u017eil ruku na rameno. \u201eJe to pravda?\u201c zeptal se Harold, ne\u017e jsem se stihla posadit. Pod\u00edvala jsem se na kruh \u0161edovlas\u00fdch cizinc\u016f, kte\u0159\u00ed milovali mou babi\u010dku u\u017e od m\u00e9ho narozen\u00ed. \u201eAlice nechala dopis,\u201c \u0159ekla jsem. \u201eCht\u011bla, abych t\u011b na\u0161la.\u201c \u017dena v zelen\u00e9m svetru si zakryla \u00fasta. \u201eV\u011bd\u011bla jsem to,\u201c za\u0161eptala. \u201eV\u017edycky jsem v\u011bd\u011bla, \u017ee se to l\u00e9to n\u011bco stalo.\u201c Harold s\u00e1hl po okraji stolu. \u201eNen\u00e1vid\u011bla m\u011b?\u201c \u201eNe,\u201c odpov\u011bd\u011bla jsem rychle. \u201eMilovala t\u011b.\u201c Zav\u0159el o\u010di. Ostatn\u00ed ztichli. T\u0159esouc\u00edmi se prsty jsem dopis rozlo\u017eila. \u201eNapsala, \u017ee ji rodi\u010de poslali pry\u010d \u2013 aby se vdala za jin\u00e9ho mu\u017ee.\u201c Harold sev\u0159el \u010delist. Star\u00fd mu\u017e za n\u00edm zavrt\u011bl hlavou. \u201eJej\u00ed otec byl p\u0159\u00edsn\u00fd mu\u017e. V\u0161ichni to v\u011bd\u011bli.\u201c Polkla jsem. \u201eJe toho v\u00edc.\u201c Harold se na m\u011b pod\u00edval. Nebylo mo\u017en\u00e9 to zm\u00edrnit, tak jsem bez obalu \u0159ekla: \u201eM\u011bla tv\u00e9 d\u00edt\u011b.\u201c \u017dena v zelen\u00e9m zalapala po dechu. Harold si p\u0159itiskl ruku k hrudi a jeden z jeho p\u0159\u00e1tel ho chytil za rameno, aby ho zadr\u017eel. \u201eMoje d\u00edt\u011b?\u201c za\u0161eptal. P\u0159ik\u00fdvla jsem. \u201eMoje matka. Margaret.\u201c Jm\u00e9no zn\u011blo skupinou jako zvon. Harold se na m\u011b pod\u00edval, zlomen\u00fd a z\u00e1rove\u0148 p\u0159emo\u017een\u00fd radost\u00ed i z\u00e1rmutkem. \u201eOna to v\u00ed?\u201c Pod\u00edvala jsem se na dopis. \u201eNe. A pot\u0159ebuje ho sly\u0161et dnes.\u201c Jedna z Alicin\u00fdch star\u00fdch kamar\u00e1dek nat\u00e1hla ruku p\u0159es st\u016fl a dotkla se m\u00e9ho. \u201eTak ho k n\u00ed vezmi,\u201c \u0159ekla. \u201eU\u017e ne\u010dekej.\u201c Harold se pokusil vst\u00e1t p\u0159\u00edli\u0161 rychle. Nohy se mu podlomily, ale mu\u017e stoj\u00edc\u00ed vedle n\u011bj ho chytil za pa\u017ei. \u201eTicho,\u201c \u0159ekla jsem. \u201eNe,\u201c \u0159ekl Harold pevn\u011b. \u201e\u010cekal jsem pades\u00e1t let. Ani jednu noc.\u201c Rozhl\u00e9dla jsem se po tv\u00e1\u0159\u00edch kolem n\u00e1s. Ka\u017ed\u00e1 z nich ch\u00e1pala, co po sob\u011b babi\u010dka zanechala. \u201e\u0158\u00edd\u00edm,\u201c \u0159ekla jsem. Cesta k m\u00e1m\u011b trvala dvacet minut. Harold sed\u011bl vedle m\u011b s n\u00e1prstkem v ruce a dopisem na kl\u00edn\u011b. Sotva mluvil. Kdy\u017e jsme vjeli na p\u0159\u00edjezdovou cestu, u\u017e sv\u00edtilo na verand\u011b. Maminka otev\u0159ela dve\u0159e, ne\u017e jsem stihla zaklepat. Jej\u00ed pohled padl nejd\u0159\u00edve na modr\u00e9 \u0161aty. Pak na Harolda. Pak na dopis v jeho ruce. \u201eClaro,\u201c \u0159ekla pomalu. \u201eKdo je to?\u201c Ve\u0161la jsem dovnit\u0159. \u201eMami, mus\u00ed\u0161 si sednout.\u201c \u201eNemus\u00edm sed\u011bt. Pot\u0159ebuji, abys mi vysv\u011btlila, pro\u010d jsi mi uprost\u0159ed noci p\u0159ivedla ciz\u00edho \u010dlov\u011bka do domu.\u201c Harold sebou trhl p\u0159i slov\u011b cizinec. V\u0161imla jsem si toho. A maminka tak\u00e9. \u201eJe to Harold,\u201c \u0159ekla jsem. \u201eBabi\u010d\u010dina l\u00e1ska ze st\u0159edn\u00ed. A on\u2026 on je tv\u016fj otec.\u201c Z tv\u00e1\u0159e j\u00ed vyprchala barva. Harold st\u00e1l ve dve\u0159\u00edch, naprosto nehybn\u011b. \u201eNep\u0159i\u0161el jsem ti ubl\u00ed\u017eit,\u201c \u0159ekl. Mamince se zachv\u011bly rty, ale p\u0159inutila je z\u016fstat v klidu. \u201eNezn\u00e1\u0161 m\u011b.\u201c O\u010di se mu zalily slzami. \u201eNe. To mi n\u011bkdo vzal. R\u00e1d bych ti to vynahradil, pokud to p\u016fjde.\u201c Podala jsem mamince dopis. \u201eNapsala to pro m\u011b babi\u010dka, ale ty bys si to taky m\u011bl\/a p\u0159e\u010d\u00edst.\u201c M\u00e1ma ustoupila. \u201eN\u011bco v\u00edm. Kdy\u017e mi bylo devaten\u00e1ct, na\u0161la jsem to v jej\u00ed krabi\u010dce na \u0161it\u00ed.\u201cdopis. Zmi\u0148oval se o mu\u017ei, o d\u00edt\u011bti. Myslela jsem si\u2026 Myslela jsem si, \u017ee jsem d\u016fkazem, \u017ee ud\u011blala n\u011bco hanebn\u00e9ho. Harold se zk\u0159ivil. \u201eNikdy. S Alic\u00ed jsme se milovali. Vzali bychom se, kdyby se do toho jej\u00ed otec nevm\u011b\u0161oval.\u201c Matka klesla na okraj pohovky, jako by j\u00ed nohy n\u00e1hle zmizely zpod kolen. Poprv\u00e9 za cel\u00fd ve\u010der nevypadala na\u0161tvan\u011b, ale ztracen\u011b. \u201eCel\u00fd \u017eivot jsem si myslela, \u017ee jsem necht\u011bn\u00e9 d\u00edt\u011b,\u201c za\u0161eptala. Harold se zhroutil do k\u0159esla naproti. \u201eJ\u00e1 taky,\u201c \u0159ekl. Zlomilo ji to. Margaret si zakryla obli\u010dej rukama a plakala zp\u016fsobem, jak\u00fdm jsem ji nikdy p\u0159edt\u00edm nevid\u011bla plakat \u2013 ne jemn\u011b, ne potichu, ale jako by se kone\u010dn\u011b zlomilo n\u011bco star\u00e9ho. Harold na ni nesp\u011bchal. Prost\u011b \u010dekal. Kdy\u017e spustila ruce, zeptala se: \u201eJak ti m\u00e1m \u0159\u00edkat?\u201c Jeho \u00fasm\u011bv pohasl. \u201eHarolde \u2013 to sta\u010d\u00ed.\u201c Pak za\u0161eptala: \u201eAhoj, Harolde.\u201c Sklonil hlavu. \u201eAhoj, Margaret.\u201c St\u00e1la jsem tam v modr\u00fdch \u0161atech sv\u00e9 babi\u010dky a sledovala, jak dva lid\u00e9, kte\u0159\u00ed ztratili pades\u00e1t let, nach\u00e1zej\u00ed prvn\u00ed minutu toho, co jim zbylo.<\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"\u0160la jsem na babi\u010d\u010din sraz v jej\u00edch maturitn\u00edch \u0161atech \u2013 a kdy\u017e m\u011b uvid\u011bl star\u0161\u00ed mu\u017e, chytil m\u011b za ruce a za\u0161eptal: \u201eTvoje \n [...]<\/a>","protected":false},"author":1,"featured_media":8388,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"footnotes":""},"categories":[1],"tags":[],"class_list":["post-8387","post","type-post","status-publish","format-standard","has-post-thumbnail","hentry","category-1"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/chexia.info\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/8387","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/chexia.info\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/chexia.info\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/chexia.info\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/chexia.info\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcomments&post=8387"}],"version-history":[{"count":1,"href":"https:\/\/chexia.info\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/8387\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":8389,"href":"https:\/\/chexia.info\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/8387\/revisions\/8389"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/chexia.info\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/media\/8388"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/chexia.info\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fmedia&parent=8387"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/chexia.info\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcategories&post=8387"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/chexia.info\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Ftags&post=8387"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}