Dívala jsem se na ni a měla jsem pocit, že přede mnou stojí cizí člověk. Ne ta holčička, kterou jsem vodila za ruku do školy.

Na rozvodovém stání žena klidně odevzdala veškerý majetek, který vlastnila. Manžel Alex se v soudní síni otevřeně smál, přesvědčený, že právě vyhrál úplně všechno.

Během svatby odešla nevěsta na několik minut na toaletu, ale u dveří ji zastavila uklízečka a tiše řekla:„Váš ženich vám něco dal do sklenice. Nevím přesně co, ale nepijte to.“

Milionář se vrátil domů dříve, než očekával.

Domů se vracel s lehkým úsměvem. Práce skončila dřív, schůzka byla zrušena a on si představoval klidné odpoledne – společný oběd, ticho bytu, možná rozhovor s matkou, která u nich poslední měsíce bydlela. Neviděl na tom nic zvláštního. Byla to přece jeho máma. Žena, která ho vychovala sama, obětovala mu mládí i zdraví, a nikdy nic nechtěla zpět.
Dívala jsem se na ni a měla jsem pocit, že přede mnou stojí cizí člověk. Ne ta holčička, kterou jsem vodila za ruku do školy.
Na rozvodovém stání žena klidně odevzdala veškerý majetek, který vlastnila. Manžel Alex se v soudní síni otevřeně smál, přesvědčený, že právě vyhrál úplně všechno.