Všechno začalo jako obyčejný večer. Marc, tichý a uzavřený muž z malé vesnice ve francouzských Alpách, se vracel domů po známé lesní stezce. Vzduch voněl po čerstvém smrku a vlhké zemi po krátké přeháňce. Na jedné skále si všiml něčeho malého, mokrého a třesoucího se.
„Kotě,“ pomyslel si. Opuštěné, slabé a bezmocné. Bez váhání ho zabalil do bundy a vzal s sebou domů. Ale to, co našel, nebylo obyčejné kotě. To, co toto malé stvoření skrývalo, způsobí skutečnou revoluci ve vědeckém světě, médiích a dokonce i ve vládních kruzích.
Veterinář si okamžitě všiml něčeho neobvyklého
Ráno Marc zvíře odnesl k místní veterinářce. Očekával rychlou prohlídku a možná nějaké očkování. Ale když otevřela krabici, její obličej zbledl.
Zamyslela se a tiše řekla:
— „Tohle není kotě. Vlastně si ani nejsem jistá, jestli jde o známý druh zvířete.“
To byl začátek záhady, která přitáhne pozornost odborníků z celého světa.
Genetické testy odhalily něco neuvěřitelného
Zvíře mělo rysy podobné kočce — špičaté uši, zelené oči, ladný pohyb — ale jeho tělo bylo neobvyklé. Dlouhé nohy, zvláštní vzor srsti a oči, které zářily jako safír.
Genetické testy ukázaly, že DNA zvířete částečně odpovídá domácí kočce (Felis catus), ale další části pocházely z druhu, o kterém se předpokládalo, že vyhynul před více než sto lety — Felis lybica europaea, starověká evropská divoká kočka.
Navíc v genomu byly nalezeny mutace, které nebyly nikdy předtím zaznamenány. Toto zvíře nebylo jen přeživším — představovalo nový evoluční výhonek v rodině kočkovitých.
„Safír“ se stal slavnou senzací
Marc zvíře pojmenoval Safír, kvůli jeho zářivým očím. Safír byl převezen do speciálního výzkumného centra a Marc sdílel svůj příběh na sociálních sítích.
Během několika dnů petice s více než 130 000 podpisy požadovala, aby Marc mohl Safíra navštěvovat. Média a vědci byli fascinováni.
Nakonec byl vytvořen chráněný přírodní prostor, kde mohl Safír žít napůl volně, a Marc dostal povolení ho pravidelně navštěvovat.
A pak se objevili další…
Začaly přicházet svědectví o neobvyklých kočkách z horských oblastí. Jedna kamera zachytila snímek podobného zvířete se stejnýma zářícíma očima.
Vědci nasadili fotopasti na různých místech a brzy zaznamenali další podobná stvoření.
Vznikla teorie, že se jedná o kolonii starověkých koček, které se po desetiletí úspěšně skrývaly před lidským zrakem.
Co ještě skrývají evropské lesy?
Příběh Marca a Safíra není jen o záchraně zvířete, ale o novém kapitole v přírodní historii.
Pokud se takový druh mohl ukrývat tak dlouho, co dalšího nám ještě zbývá objevit?
Safír stále žije v chráněném prostředí. Marc se každý den vrací na stejnou stezku, kde ho našel.
Říká, že někdy má pocit, že není sám. Někdy slyší zvuky v lese — a někdy zahlédne ten zvláštní lesk ve tmě.
— „Už nikdy nejsem sám,“ zašeptá.