Muž si požádal o pár minut, aby se rozloučil se psem, kterému zbývalo jen několik minut života, ale najednou si veterinář všiml něčeho neobvyklého

Pravdivě se říká, že zvířata se pro nás často stávají dražšími než mnozí lidé. Jejich láska je čistá, nezištná, přijímají nás takové, jací jsme. A proto je rozloučení s nimi nejtěžší zkouškou pro člověka.

Muž seděl v ordinaci veterináře a nemohl uvěřit, že ten den opravdu přišel. Před ním ležel jeho pes – věrný přítel, s nímž prošel různými etapami svého života. Pes byl po jeho boku v okamžicích radosti i v hodinách zoufalství, jako by cítil všechno, co se odehrávalo v duši jeho pána.

A nyní veterináři neviděli žádnou naději, tiše říkali, že léčba je nemožná, že zvíře trpí a jediným řešením je ukončit jeho utrpení. Pro muže to znělo jako rozsudek nejen pro psa, ale i pro něj samotného.

Požádal o pár minut před procedurou.

Posadil se vedle něj, objal svého přítele a, neudržíce slzy, zašeptal:

— „Promiň, kamaráde. Promiň, že jsem ti nedal život, který jsi si zasloužil. Miluji tě. Promiň mi… Nevím, jak mám dál žít. Bolí mě to. Nechci, abys odcházel.“

Pes, jako by rozuměl každému slovu, položil mu tlapky na ramena a přitiskl se k pánovi. Muž psa pevně objal a začal hlasitě plakat.

Najednou se však stalo něco, co nikdo nečekal.

Pes otevřel oči, které dlouho ztratily jiskru kvůli nemoci, a podíval se na svého pána jasným, plným života pohledem. Tichounce zavyl, jako by ho chtěl utěšit, a dokonce vstál, olízal mužovu tvář.

Veterináři se na sebe udiveně podívali – ukazatele se zlepšily, dech se vyrovnal. Zdálo se, že se síly vrátily.

Muž ho zoufale objal ještě pevněji:
— „Pane Bože, může to být znamení? Může žít?.. Možná nemoc ustoupila?“

Ale lékaři věděli, že toto je jev, který se často objevuje těsně před koncem. Někdy se těsně před koncem zvíře najednou cítí velmi dobře a energie se vrací.

Veterináři se rozhodli proceduru euthanasie na chvíli odložit.

Té noci muž nepřešel od svého mazlíčka ani krok, a pes si lehl vedle něj a položil mu hlavu na klín. Jeho dech se stal rovný a klidný, jako by konečně nalezl mír.

A tiše, bez bolesti, odešel – sám, aniž by čekal na injekci.

Pes odešel přirozenou cestou, aby jeho pán později celý život netrpěl výčitkami svědomí.

Добавить комментарий

Ваш адрес email не будет опубликован. Обязательные поля помечены *