Žena ignorovala dopisy muže, kterého opustila před 53 lety. Když ho jednou navštívila, našla jen zchátralý dům — Příběh dne

Bessie Walshové bylo 76 let. Celý život byla veselá a plná energie, ale po ztrátě svého manžela Edwarda, který před třemi lety podlehl rakovině, z ní zůstala osamělá a zlomená žena.

S Edwardem byli šťastně manželé 45 let. Měli dvě úžasné dcery a krásný dům v příjemné čtvrti. Když však Edward odešel „do nebeského domova“, Bessiino srdce zůstalo prázdné.

Její dcery Stephanie a Cassandra byly vdané a žily v zahraničí, a tak jí v posledních letech dělaly společnost jen rodinné fotoalba a vzpomínky na dobu, kdy byly děti malé. Každý večer chodila do skladu, hledala staré alba a celé hodiny si je prohlížela.

Jednoho večera při hledání rodinného alba objevila pod starou krabicí hromadu zaprášených obálek. Když je otírala, jedna spadla na zem a odhalila dopis.

Odnesla vše do obývacího pokoje, nasadila si brýle a otevřela první dopis. Srdce se jí rozbušilo.

„Ahoj Bessie,
Tady Troy. Je mi to moc líto, Bess. Chápu, že jsi na mě naštvaná, ale prosím, dej mi šanci to vysvětlit. To, co jsi viděla, nebyla pravda, věř mi. Miloval jsem jen tebe a nikdy se na nikoho jiného nebudu dívat stejně. Sejdeme se dnes v 17:00 v Red Rose Café, jsem v tvém rodném městě. Všechno ti vysvětlím. Slibuji.
S láskou,
Troy.“

Málokdo věděl, že i stále usměvavá Bessie měla kdysi zlomené srdce.

Ve 23 letech byla bezhlavě zamilovaná do Troye Evanse. Seznámili se na univerzitě, zasnoubili se a plánovali svatbu.

Jednoho večera ale Bessie v restauraci spatřila Troye. Chtěla k němu přistoupit, když k němu přiběhla krásná brunetka, políbila ho na tvář a vzala ho za ruku. Společně si sedli ke stolu.

„Tak ty mě podvádíš?“ vzlykla Bessie a vyběhla ven. Napsala mu dopis na rozloučenou a odjela zpět do rodného města.

Troy jí poté poslal mnoho dopisů, v nichž ji prosil o vysvětlení. Ona je však nikdy nečetla. Později se zamilovala do Edwarda, vdala se a na dopisy téměř zapomněla.

Až jednoho dne po letech zazvonil pošťák.
„Máte dopis, paní. Dnes už to nikdo nepíše ručně!“

Byl od Troye. Prosil ji o jediné setkání, vysvětloval, že ji nikdy nepodvedl.

Tehdy byl rok po Edwardově smrti. Bessie dopis odložila mezi ostatní a nečetla ho.

Teď však četla další:

„Milá Bessie,
Toto je poslední dopis, který ti píšu. Ten den mě kamarád požádal, abych předstíral, že jsem přítel jeho sestry, aby ji nechali ostatní na pokoji. Byla to jen laskavost. Chtěl jsem ti to vysvětlit, ale odjela jsi. Miloval jsem jen tebe. Jsem stále sám a doufám, že mi odpustíš. Pokud ne, pak sbohem.
S láskou,
Troy.“

Bessii zaplavily slzy. Nikdy ji nepodvedl. Byla příliš zraněná a pyšná, aby si vyslechla pravdu.

Rozhodla se ho vyhledat.

Na adrese však našla jen starý, chátrající dům se zničenou střechou a oprýskanou barvou. Sousedé o něm nic nevěděli.

Když už chtěla odejít, všimla si velmi staré ženy, asi 95leté, která ji pozorovala.

„Prosím, víte něco o Troyi Evansovi?“ zeptala se Bessie.

Žena nepromluvila. Podala jí lístek s adresou a naznačila, že Troy odešel před dvěma lety a už se nevrátil.

O hodinu později dorazila Bessie do domova důchodců Oliver. Na dvoře spatřila Troye. Seděl nehybně na invalidním vozíku. Jeho kdysi jiskřivé oči byly prázdné, tvář plná vrásek.

Pomalu k němu přistoupila.

„Troy?“ zašeptala.

Jeho oči se pohnuly. Dlouho se na ni díval — a pak se mu v koutcích očí objevily slzy.

Sestra jí tiše vysvětlila, že Troy prodělal mrtvici. Ztratil schopnost mluvit a většinu času jen sedí a dívá se do dálky. Nemá žádnou rodinu.

Bessie si klekla vedle něj.
„Odpusť mi,“ zašeptala. „Měla jsem tě vyslechnout.“

Troy slabě stiskl její ruku.

V tu chvíli pochopila, že některé chyby nelze vrátit — ale lze je alespoň uznat.

Bessie začala Troye navštěvovat každý den. Četla mu nahlas, vyprávěla o svém životě, držela ho za ruku.

Možná ztratili 53 let.
Ale poslední měsíce jeho života už nebyly osamělé.

A Bessie si konečně odpustila — i jemu.