Anna nikdy nesnila o luxusu. Byla to obyčejná studentka, která pracovala celý den a učila se po nocích s nadějí, že jednoho dne změní svůj život. Její otec zemřel, když byla dítě, a matka pracovala na třech místech, jen aby měly co jíst. Každý den byl boj. Až jednoho dne do jejího života vstoupil on.

Vladimír Alexejevič byl všechno, co Anna nečekala. Šedesátiletý podnikatel se šedivými vlasy, tichým hlasem a hlubokýma, smutnýma očima. Poprvé vstoupil do kavárny, kde Anna pracovala večer. Sedl si, objednal si kávu a zůstal až do zavíračky. Druhý den se vrátil. A pak i třetí. Nikdy jí nenabídl peníze. Nikdy neřekl nic nevhodného. Jen s ní mluvil. Naslouchal jí. Nosil jí květiny, knihy, a jednou ji pozval na večeři.

Její kamarádky se jí smály za zády: „Zbláznila ses? Vždyť je starý jako tvůj děda!“ Ale Anna v něm neviděla starce. Viděla člověka, který ji respektoval. Člověka, který na ni nespěchal. Člověka, který ji vnímal jako osobnost. Po třech měsících jí nabídl prsten. V luxusní restauraci, se svíčkami a houslistou. A ona řekla „ano“.

Svatba byla okázalá – bílé šaty, limuzína, hosté s drahými dary. Titulky v médiích byly senzační: „Studentka bez koruny si vzala milionáře!“ Všichni ji nazývali zlatokopkou. Ale Anna mlčela. Věděla, co cítí.

A pak přišla první svatební noc.

Anna vstoupila do hotelového pokoje se sevřeným srdcem. „Bude to divné? Bude něco očekávat? Ublíží mi?“ – otázky jí vířily hlavou. Vladimír seděl na kraji postele se sklenkou vína, zamyšlený.

„Anno,“ řekl tiše, „musím tě o něco požádat.“

Napjala se. Očekávala cokoliv.

„Řekni,“ odpověděla opatrně.

„Prosím tě, neboj se. Vím, že jsi možná čekala jinou noc. Ale… prosím tě, zůstaň jen u mě. Bez polibků. Bez doteků. Bez intimnosti. Jen si povídejme. Řekni mi o svém dětství. O svých strachech. O snech. Chci poznat tvou duši.“

Anna oněměla.

Nebyla to hra. Nebylo to představení. Jeho oči byly upřímné. Nechtěl tělo. Chtěl pravdu.

„Myslíš to vážně?“ zašeptala.

Přikývl. A v tu chvíli Anna pochopila: není to bohatý stařec, který si koupil mladou ženu. Je to muž, který umí milovat.

Celou noc si povídali. Vyprávěla mu o své babičce a jejích teplých houskách. O tom, jak se bála tmy. O tom, že chce být spisovatelkou. A on naslouchal. Klidně. Trpělivě. Srdcem.

Tři roky poté se Anna stala autorkou bestselleru. Její kniha „První noc“ se stala hitem po celé Evropě. Nepsala o penězích, ale o muži, který ji požádal jen o jedno: aby s ním byla.

Dnes žijí v domě u moře. Každý den si povídají. Každý večer se drží za ruce. Ona je mladá. On je moudrý. A jejich láska? Skutečná.

A pokud si myslíš, že je to jen další pohádka — mýlíš se.

Toto je příběh o tom, jak jedno jednoduché přání může navždy změnit tvůj život.