Asfalt se v odpoledním slunci rozpaluje, vzduch se třese horkem a cesta vypadá bezstarostně — jako každý jiný den. Ale pro dopravního policistu Levčenka to nebyl obyčejný den. Během několika sekund se tichá hlídka promění v scénu, kterou si všichni přítomní zapamatují.

Levčenko, zkušený a oddaný policista, dohlížel na dálnici u města, když si všiml vozidla, které zjevně překročilo povolenou rychlost. Gestem ruky dal řidiči znamení, aby zastavil. Vozidlo zastavilo — vše vypadalo rutinně.

Přistoupil k okénku, naklonil se a řekl: „Prosím, doklady…“ — ale větu nedokončil.

To, co následovalo, se stalo rychleji, než kdo stihl pochopit. Svědci říkají: „Jako by udeřil blesk z čistého nebe. Vše se stalo během okamžiku.“ Vozidlo jedoucí neuvěřitelnou rychlostí — 172 km/h — z opačného směru, ztraceno kontrolou, přejelo čáru a přímo narazilo do policisty stojícího u zastaveného auta.

Náraz byl ničivý. Levčenko byl vymrštěn několik metrů do vzduchu. Rádio mu spadlo, neprůstřelná vesta se roztrhla. Řidič zastaveného vozu zůstal ztuhlý — paralyzován šokem.

„Právě mi řekl ‚doklady, prosím‘ — a pak nastal chaos. Sklo, rachot, výkřiky. Všechno zmizelo během vteřiny,“ svědčí řidič.

Později se zjistilo, že řidič, který narazil do policisty, byl 26letý muž, bez řidičského průkazu, pod vlivem alkoholu, který se snažil předjet kamion. Žádná snaha zastavit ani se vyhnout. Pouze smrtící rychlost a úplná nezodpovědnost.

Záchranné týmy dorazily rychle. Levčenko byl v bezvědomí, se zlomeninami, vnitřním krvácením a těžkým poraněním hlavy. Byl okamžitě převezen do nemocnice, kde lékaři bojovali o jeho život celou noc.

Ministerstvo vnitra vydalo prohlášení, v němž vyjádřilo podporu policistovi a jeho rodině. Kolegové ho popisují jako „klidného, oddaného muže, který byl vždy na straně spravedlnosti“.

Veřejnost ale nezůstala tichá. Na sociálních sítích propukl hněv a rozhořčení: „Pokud se něco takového může stát policistovi za bílého dne, co zbývá pro nás ostatní?“ — píše jeden komentář. „Dnes je to policista, zítra to může být mé dítě na přechodu,“ dodává další.

Zabezpečovací kamery odhalily celou pravdu: řidič ani nezkoušel brzdit. Žádné stopy brzdění. Žádná reakce. Jen zabijácká rychlost a lhostejnost.

Levčenko přežil noc. Po několika operacích je jeho stav kritický, ale stabilní. V nemocnici ho doprovází manželka. Jejich dvě malé děti se ptají, kdy se táta vrátí domů.

Ale mimo nemocniční stěny nezmizela jedna otázka: Kolik lidí ještě musí být zraněno nebo zabito, než se něco konečně změní?

Každý den po našich ulicích jezdí lidé opilí, bez řidičáku, bez odpovědnosti. A stačí jen jedna sekunda. Jeden okamžik — a životy někoho zmizí navždy.

To nebyla nehoda. Bylo to varování. A pokud ho nevyslyšíme, další jméno na titulní straně může být mnohem blíže, než si myslíme.

Jedna sekunda. Tolik málo stačí. Jedna sekunda — a všechno se rozpadne.