Byly nerozlučné od prvního dne. Sofie našla Gerdu — malinké štěně ovčáka — u silnice za prudkého deště, když jí bylo teprve osmnáct. Od té doby uplynulo sedm let. Gerda vyrostla v chytrou, laskavou a neuvěřitelně oddanou fenku, která Sofii doprovázela všude: v radostech, smutcích, při zkouškách, stěhování i v den, kdy potkala svého budoucího snoubence.
A teď přišel den svatby. Sofie ve svatebních krajkových šatech s dlouhou vlečkou, lehká diadéma ve vlasech, za zády desítky hostů.
Po jejím boku — Gerda. Její věrná společnice. Dokonce se „účastnila“ obřadu — byla ozdobena jemnou bílou mašlí a měla jednoduše dojít s nevěstou k oltáři.
Ale právě v tu chvíli se stalo něco, co otřáslo všemi.
Jakmile začala hrát hudba a Sofie udělala první krok, Gerda najednou zavrčela. Postavila se před ni a zabránila jí jít dál.
Štěkala, tahala zuby za lem šatů, škrábala packami. Na bílých šatech zůstaly špinavé stopy — ale Gerda nepřestávala.
Sofie zmatená se k ní sklonila, aby ji uklidnila. Hladila ji po hlavě a šeptala:
— Klid, holčičko, všechno je v pořádku…
Ale pak si všimla něčeho hrozného…
Přední packa Gerdy byla nepřirozeně zkroucená a při každém pohybu potlačovala bolest. Šok. Úzkost.
Ráno to tak nebylo. Gerda byla úplně zdravá. Ještě před odchodem spolu byly venku. Jak se to mohlo stát?
Sofie se náhle otočila k hostům:
— Viděl někdo, co se stalo s Gerdou?
Ticho. Pak tichý hlas zezadu:
— Já… já to viděla. Přišla k tvému snoubenci a on… ji kopl. Silně.
Sofie strnula. Ženich zbledl, snažil se něco říct, ale už bylo pozdě.
V tu chvíli jí všechno došlo. Vzpomněla si na detaily: jak se Gerda k němu nikdy nepřibližovala, jak se mu vyhýbala. Jak se zlobil, když si lehla mezi ně na gauč. Ale nepřikládala tomu význam.
Teď bylo vše jasné.
Sofie zvedla hlavu. Nahlas, pevně, i když se jí třásl hlas, řekla:
— Svatba nebude.
Ochromující ticho. Hosté nemohli uvěřit vlastním uším. A ona už držela Gerdu v náručí, i přes šaty, které byly špinavé a roztrhané.
— Odvezu ji k veterináři.
Odešla, aniž by se ohlédla. Nejprve všichni stáli bez hnutí. A pak — začali tleskat. Očarováni její silou. Její volbou. Její láskou.