Po pohřbu své babičky jsem šla do jejího domu, abych sebrala její poslední věci, ale sousedka mě zastavila se slovy: „Víš, co tu tvůj manžel dělal, když byla tvoje babička ještě naživu?“

Pohřeb mé babičky, jediné opravdu blízké osoby, kterou jsem na světě měla, byl strašný. Sotva jsem se držela na nohou, naštěstí byl manžel stále po mém boku, aby mě podpořil.

Po obřadu mi neustále opakoval:
— Musíme co nejdřív prodat dům tvé babičky na vesnici. Proč ho držet? Je to jen zbytečná přítěž.

Zpočátku jsem odporovala: v tom domě jsem prožila nejkrásnější roky svého dětství, tam sídlila moje duše. Ale pod jeho tlakem jsem nakonec ustoupila.

O pár týdnů později jsem se vrátila do vesnice, abych posbírala poslední věci. Když jsem došla k brance, zastavila mě stará sousedka mé babičky.

— Upřímnou soustrast k tvé ztrátě, děvče, — řekla tiše.
— Děkuji, babi, — odpověděla jsem.
— Ale… víš, co tu tvůj manžel dělal, když byla tvoje babička ještě naživu?

Zamrzla jsem. Její slova mi sevřela hruď ledovým strachem.

— Co… co tím myslíte? — zeptala jsem se třesoucím se hlasem.

Sousedka si jen povzdechla, zavrtěla hlavou a odvrátila pohled.

Vešla jsem do domu — a to, co jsem uvnitř uviděla, mi vzalo dech.

Nejdřív vše vypadalo jako dřív: stará kamna, vrzající podlaha. Ale když jsem vystoupala na půdu, otevřela se přede mnou děsivá scéna.

V koutě stála skříň. Když jsem ji otevřela, projel mi po zádech mráz: babiččiny věci — její pečlivě složené šaty, teplé vesty, oblíbená vyšívaná halenka — byly potrhané, znečištěné, některé dokonce pořezané nožem.

V pytli ležely její rozbité brýle a roztříštěný hrnek, ze kterého vždycky pila čaj.

Třásla jsem se, neschopná uvěřit vlastním očím. V hlavě mi zněla jediná otázka: kdo mohl něco takového udělat?

Tehdy sousedka, která mě následovala do domu, promluvila:

— Chodil sem opilý. Křičel, mlátil pěstmi do zdí, vybíjel si zlost na tvé babičce. Nikdy si nestěžovala, ale já jsem slyšela všechno… Mýlíš se, když si myslíš, že je tak pozorný.

Hrůza mě zcela pohltila. Celou tu dobu jsem žila s mužem, který ponižoval a týral bytost, která pro mě znamenala nejvíc. Cítila jsem, jak se mi pod nohama bortí půda.