Už mnoho let prodávala babička na místním trhu domácí vejce. Každý den nosila pečlivě nasbíraná bílá i hnědá vajíčka od svých milovaných slepic. Její hlas zněl zvonivě a jistě:

— Čerstvá vejce od mých slepiček! Pojďte blíž, nebudete litovat!

K pultu přišla mladá žena, usmála se a vzala si deset vajec.

— Ať vám Bůh dá zdraví, babičko, — řekla a odešla, pevně držíc tašku u srdce.

Babička si sotva stačila odpočinout, když se objevil místní kluk – známý výtržník. Všichni ho znali: drzý, nezaměstnaný, miloval hádky a potíže.

— Tak co, bábo, prodáš mi vejce za moji cenu, co? — ušklíbl se.

— Já už je dávám skoro zadarmo… — odpověděla tiše babička, snažíc se vyhnout hádce.

— Za moji cenu! Nebo si je vezmu zadarmo! — zvedl hlas chlapec.

Stařenka zvedla ruce, v očích se jí objevily slzy.

— Synku, neubližuj… Mám doma nemocného muže, čeká na mě. Ani chleba nemám, čím ho nakrmit…

Ale jako by ji chlapec neslyšel. Vztekle sevřel pěsti, popadl vědro s vejci a hodil ho o zeď. Bílek a žloutek stekly po kameni. Babička vykřikla:

— Proboha, proč to děláš! Vezmi si, co chceš, jen už nic nenič! Tolik jsem se nadřela…

Kluk se ušklíbl a sáhl po druhém vědru, chystal se ho odnést.

V tu chvíli k pultu přistoupil muž v elegantním obleku. Na trhu působil nezvykle — čistě oblečený, sebejistý, s drahými hodinkami na ruce. Zastavil se a chvíli sledoval scénu. A to, co udělal, šokovalo všechny

— Polož to vědro, — řekl klidně, ale pevným hlasem.

— Co je ti do toho? — odsekl výtržník, ale muž k němu přistoupil blíž.

Vytáhl peněženku, odpočítal několik velkých bankovek a vložil je do babiččiny třesoucí se ruky.

— Kupuju všechna vaše vejce. I ta rozbitá. Dnešek berte jako den rekordního výdělku.

Lidé kolem zalapali po dechu. Babička nevěřila vlastním očím a jen tiše šeptala:

— Bůh vás sem poslal…

Výtržník se chtěl vytratit z trhu, ale muž ho zastavil.

— Počkej. Ty máš rád brát věci zadarmo, že? — zeptal se.

Kluk mlčel, sklopil oči.

— Tak se postarám, aby všichni věděli, jaký jsi „hrdina“.

Muž hlasitě zavolal svého bodyguarda. Před všemi lidmi vysvětlil, co chlapec udělal — jak rozbil vědro s vejci a urážel starou paní. Ochránce, statný a silný muž, ho chytil a odvedl pryč za pískotu a rozhořčených výkřiků nakupujících.

Od té doby měl výtržník na trh vstup zakázán. Nikdo s ním už nechtěl mít nic společného.