Celá vesnice byla v šoku, když se jeden z místních mužů vrátil do rodičovského domu s ženou s takovým vzhledem.

Posledních několik let pracoval ve městě a nikdo z vesničanů o něm už dlouho nic neslyšel. Jen občas jeho rodiče dostali od syna peníze a krátké dopisy.

A pak se jednoho dne vrátil. Ne sám, ale s novou manželkou.

Staří rodiče byli šťastní – jejich jediný syn si konečně založil rodinu. Netajili své nadšení ze setkání s nevěstou… dokud ji neuviděli.

Žena stála vedle jejich syna – celé její tváře byly zakryté hustými obvazy, vidět bylo jen oči.

Matka si v šoku přiložila ruku na hruď.

— Synku… co se jí stalo?..

Ale syn jen tiše odpověděl:

— Neptej se, maminko. Prostě ji přijmi jako mou ženu.

Od toho dne v domě zavládlo ticho. Nová nevěsta téměř nevycházela ven, vyhýbala se lidem, mluvila jen se svým mužem – a to jen tehdy, když byli sami.

Sousedé si šeptali, hádali, šířili drby. Někteří říkali, že je zločinkyně, jiní – že je čarodějnice.

Rodiče si také nedokázali najít klid. Každý večer slyšeli, jak žena tiše pláče za zavřenými dveřmi a jejich syn jí cosi šeptá na útěchu.

Jednou v noci, už to nevydrželi a rozhodli se nahlédnout do pokoje mladých, kam se po jedenácté hodině vždy zamykali.

Nevěsta seděla před zrcadlem a opatrně si sundávala obvazy z tváře. A tehdy rodiče spatřili to, co jejich snacha celou dobu skrývala

V tlumeném světle lampy bylo vidět – celé její tváře pokrývaly hluboké popáleniny a jizvy.

Matka nevydržela a vykřikla.

Syn se probudil, vyskočil a hned pochopil – všechno je prozrazeno.

— Ano… — řekl tiše. — Teď už znáte pravdu.

Vyprávěl, že před několika lety se ve městě ocitl v hrozném požáru. Hořela ubytovna a právě tato žena ho vytáhla z ohně. Zachránila mu život, ale sama tehdy utrpěla popáleniny téměř k nepoznání.

— Nemohl jsem ji opustit, — řekl, když se rodičům podíval do očí. — Zamiloval jsem se ne do její tváře, ale do jejího srdce.

Po těchto slovech matka zaplakala a přistoupila k nevěstě. Poprvé ji objala – jemně, jako by se bála jí ublížit.

A ráno si sousedé zase začali šeptat. Jen tentokrát – s úctou.