Policisté dostali hlášení o nelegálním prodeji na rohu hlavní ulice a okamžitě se vydali na místo. Když tam však uviděli neškodnou starou paní s bedýnkou zeleniny, jejich rozhodnost se vytratila.

Žena stála u úhledně rozložených rajčat, mrkve a okurek, oblečená v obnošeném svetru a vybledlé sukni.

— Babičko, víte, že pouliční prodej je zakázán? — zeptal se klidně jeden z policistů.

— Vím, synku, — povzdechla si. — Jenže potřebuji peníze na léky pro nemocného syna. Nemá nikoho jiného a pomoci se nedočká. Všechna tahle zelenina je z mé zahrady. Není na tom nic špatného.

Policisté se na sebe podívali. Přestupek byl zřejmý, ale staré paní jim bylo líto.

— Tentokrát to necháme být, — řekl starší z nich. — Ale, babičko, zkuste si najít jinou brigádu. Jiní policisté by nemuseli být tak shovívaví jako my.

— Ano, ano, určitě, — odpověděla žena nervózně, jako by se nemohla dočkat, až odjedou.

— Když už jsme tady, aspoň si od vás něco koupíme, — usmál se jeden z policistů. — Uděláme dobrý skutek.

— Ne, to není třeba, drahý, — odpověděla rychle. — Mám spoustu zákazníků.

— Spoustu zákazníků? — podivil se kolega. — Ale vždyť kolem nikdo není.

— No… chodí ráno, — usmála se stařenka rozpačitě, — jen jste je nezastihli.

— Dobře, tak si vezmeme aspoň pár rajčat, — trval na svém policista.

— Není třeba, synku, — mávla rukou, — nechte je, ať zbydou pro ostatní.

Její hlas se třásl, oči těkaly. Jeden z policistů se zamračil, sehnul se a vzal jedno rajče z bedýnky. Pozorně si ho prohlédl a pak náhle řekl:

— Zatkněte ji. Hned.

— Cože? Co se stalo? — zeptal se ohromeně druhý.

Ukázalo se, že stařenka…

Policista ukázal rajče. Na jeho povrchu byly drobné vpichy, jako by někdo dovnitř něco vstřikoval jehlou. Stejné stopy se objevily i na ostatní zelenině.

Pozdější vyšetřování odhalilo, že se za maskou bezmocné stařenky skrývala žena, která šířila zakázané látky.

V jejím domě našli syna – invalidu, který vše vyráběl, zatímco matka rozvážela a prodávala zboží, spoléhajíc na to, že nikdo nepojme podezření vůči třesoucím se rukám a starému úsměvu.

Svět už dávno umí skrývat zlo pod tím nejnevinnějším vzhledem.