Pod spalujícím sluncem se provoz náhle zastavil. Řidiči troubili, někteří se vykláněli z oken — uprostřed silnice stál obrovský slon. Nervózně mával ušima a najednou udeřil chobotem do bílého auta. Nárazník se rozbil, lidé v panice couvali, někteří křičeli, jiní vše natáčeli na telefon.

Lidé křičeli, troubili, snažili se otočit, ale zvíře se nehýbalo.

Slon přecházel od jednoho auta k druhému, jako by něco hledal. Jeho chování bylo zvláštní — neútočil bezdůvodně, spíše působil zoufale. O několik minut později dorazila policie a strážci přírodní rezervace. Zapnuli sirény a snažili se ho odehnat, ale zvíře nereagovalo. Vypadalo to, že nikoho neslyší.

Když se odborníkům konečně podařilo přiblížit a slona odvést stranou, zjistili důvod jeho chování.

Asi dvacet metrů od silnice leželo malé slůně — sražené jedním z aut, které tudy projelo o pár minut dříve.

Veterináři okamžitě pochopili, že mládě je mrtvé. Dospělý slon, pravděpodobně matka, stál vedle něj a nechtěl se ani o krok vzdálit. Proto napadal auta — chránil své mládě, aniž by chápal, že už nežije.

Policie silnici uzavřela a vyzvala lidi, aby zůstali ve svých vozidlech. Teprve po setmění mohli odborníci zvíře uspat pomocí bezpečného sedativa.

Slonice se zhroutila vedle svého mláděte a oba byli poté opatrně převezeni do přírodní rezervace.

Později svědci vyprávěli, že ten den nikdo nebyl rozzlobený. Všude panovalo ticho. Dokonce i ti, kterým zničila auto, jen tiše říkali:
„Chtěla jen chránit své mládě.“