Všechno začalo jen pár minut předtím. Holčička, které byl teprve jeden den, klidně spala ve své malé postýlce. Matka odpočívala na pokoji po těžkém porodu a otec u dveří mluvil se sestrou o nějakých dokumentech. Na chodbě bylo ticho, bylo slyšet jen rovnoměrné dýchání miminek.

Chlapec tiše vešel do pokoje, rozhlédl se, ujistil se, že ho nikdo nepozoruje, a přistoupil k postýlce. Opatrně vzal sestřičku do náruče, podepřel jí hlavičku tak, jak ho to učila maminka, a rychle zamířil k východu. Jednal jistě, až příliš jistě na šestileté dítě.

„Hej, chlapče, co děláš?“ zavolala zdravotní sestra, když ho zahlédla ve dveřích.

Ale chlapec se ani neotočil. Běžel chodbou a pevně držel miminko u sebe. Sestra se rozběhla za ním, přivolala ochranku, otec se přidal. Na chodbě vypukl skutečný poplach.

„Rychle, chyťte ho! Má u sebe novorozeně!“

„Miminko je v nebezpečí!“ křičeli zaměstnanci a vybíhali ven.

Chlapec běžel sněhem, klouzal v zimních teniskách, a holčička stále klidně spala zabalená v růžové dece. Uběhlo jen pár minut, než se podařilo „únosce“ zastavit, ale za tu dobu otec málem omdlel strachem a nešťastná matka ani netušila, kam zmizely její dvě děti.

A právě tehdy všichni zjistili, proč se šestiletý chlapec rozhodl sestru „unést“. Pravda všechny vyděsila 😲😱

Když se sestře konečně podařilo chlapce dohnat a opatrně vzít miminko, chlapec se zoufale chytil deky.

„Prosím, neberte jí!“ vzlykal. „Nechci, aby sestřičku dali do dětského domova! Tati, prosím, neposílej ji tam!“

Otec strnul, protože nechápal, o čem to mluví. Až po několika minutách se všechno vysvětlilo. Chlapec náhodou zaslechl rozhovor dvou sester, které se bavily o jiné rodičce — ženě, která se rozhodla vzdát svého dítěte.

To miminko opravdu mělo putovat do dětského domova, ale jejich rodiny se to vůbec netýkalo.

Chlapci vysvětlili, že si to špatně vyložil, že jeho sestřička nikam nepůjde a že se zítra všichni společně vrátí domů.

Dlouho se díval dospělým do tváří, jako by zkoumal, zda mluví pravdu. Teprve potom trochu povolil ramena a dovolil sestře odnést holčičku zpět do tepla.

A ta stále klidně spala, jako by ani netušila, že během prvních 24 hodin svého života už byla „zachraňována“ před neexistující hrozbou.