On ji nikdy nemiloval. Vzal si ji jen proto, že to tak chtěli jeho rodiče. Otec byl bohatý a vlivný a podle závěti mohl syn zdědit vše jen tehdy, pokud se ožení s „slušnou dívkou“. Poslechl. Kvůli penězům. Kvůli moci.

Ale v jeho srdci nebylo ani kapky tepla. Jen vztek, podráždění, pohrdání. A rozhodl se: když už se musí oženit, udělá jí život tak nesnesitelný, že uteče první.

Nevěrný byl otevřeně, neskrýval se. Mizel na celé noci. Neposkytoval jí peníze — naopak, nutil ji pracovat do úmoru: ve dne v kanceláři, večer na brigádě.

Ponižoval ji slovy, nadával jí, lámal její vůli. Postupně žena chřadla. Stálý stres a únava jí zničily zdraví, a sen o dítěti se rozplýval — nedokázala otěhotnět.

A pak začalo nové trápení. Obviňoval ji z neplodnosti, smál se jí do obličeje: „Ani dítě nedokážeš porodit — jaká jsi to manželka?“

😥 Po dovolené s milenkou se manžel rozhodl dát „dárek“ své neplodné ženě a koupil jí těhotnou panenku, ale i žena měla dárek 😱😥

Vstoupil do obchodu s hračkami a dlouho vybíral. Jeho pohled se zastavil na elegantní těhotné panence. Byla dokonalá. S jemným obličejem, výraznýma očima a kulatým bříškem.

Jel domů, spokojený sám se sebou. V hlavě mu zněly sarkastické poznámky: „I panenka může otěhotnět, ale ty ne.“ Užíval si každý okamžik své podlosti. Chtěl ublížit ženě, která by pro něj udělala cokoli. Byl si jistý, že po takovém „dárku“ ho konečně opustí.

Ale když otevřel dveře bytu, zůstal stát jako přikovaný. Žena stála přímo u prahu. Na tváři jí hrál posměšný úsměv a v očích měla chlad a pohrdání.

— Ahoj, miláčku, proč jsi přišel? — její hlas byl klidný, ale jízlivý.

— Přišel jsem za milovanou manželkou. Čekala jsi na mě?

— Ó ano, a jak! Mám pro tebe DÁREK.

Když muž uviděl, jaký dárek si pro něj připravila žena, zděsil se. Klekl si a prosil o odpuštění — ale bylo pozdě.

Žena mu podala papíry. Vzal je. Nejprve nechápal, co to je. Pak zbledl.

V rukou držel rozvodové dokumenty. A také kopii závěti. Otec ho zbavil všeho: firem, domu, účtů. Vše přešlo… na ni.

Otec se vše dozvěděl. Někdo mu řekl, v co se změnil život jeho snachy. Starý muž to nevydržel. A vybral si — ne vlastního syna, ale tu, kterou jeho syn zlomil, ale nezničil.

Muž stál s panenkou v ruce. Scéna, kterou vymyslel pro její ponížení, se obrátila proti němu.

Podívala se na něj klidně a pevně dodala:

— Určitě se stanu matkou. Ale moje dítě bude mít normálního otce.

A odešla. Bez ohlédnutí.