Stála jsem před malou bílou rakví, sotva na nohou. Moje dcera. Moje malá radost. Odejitá příliš brzy, tak nespravedlivě… A víte, co mi můj manžel napsal ráno v den pohřbu?
„Nemůžu přijít. Důležitá schůzka. Zavolám ti později.“
Zavolám ti později. Později.
Zatímco jsem držela v rukou oblíbeného plyšového medvídka své dcery, on ležel na lehátku v Dubaji a krmil svou milenku jahodami.
Zjistila jsem všechno. A nebyla to náhoda.
Už před měsícem jsem cítila, že něco není v pořádku. Schovával telefon, odcházel z místnosti, když mu někdo volal, „pracoval přesčas“ skoro osm dní v týdnu. Nainstalovala jsem aplikaci, která ukládala jeho zprávy a polohu.
V den té jeho „důležité schůzky“ jsem viděla fotky. Byl v hotelu s jinou ženou. Smál se. Držel ji za ruku. Zatímco já držela ruku naší mrtvé dcery.
Užíval si života a na rodinu se vykašlal. Vybral si ji. Moje dcera si nezasloužila takový nedostatek respektu od vlastního otce. Dodnes nechápu, jak se rodič může smát, když jeho dítě zemřelo.
Rozhodla jsem se pomstít. Pro svou dceru. A udělala jsem něco, čeho ani na vteřinu nelituji. Svůj příběh vyprávím v prvním komentáři. Doufám, že získám vaši podporu 👇👇

O týden později se vrátil. S dárky. S falešným výrazem lítosti. S hraným smutkem v hlase. Poslouchala jsem ho mlčky. Usmála jsem se. A řekla jsem mu, že je všechno v pořádku. Že chápu.
A pak…
Jsem vytáhla dokumenty z poličky – zprávy, letenky, účtenky a video z kamery, kde něžně líbá své „důležité jednání“ u bazénu.
— Tady máš svoje alibi, že? — řekla jsem klidně. — A tady máš svůj konec.
Už jsem podala žádost o rozvod. Už jsem kontaktovala média — je to známý podnikatel. Jeho firma je teď uprostřed skandálu. Všichni investoři vědí, kde byl v den pohřbu svého dítěte. Veřejné mínění je nemilosrdné.
Prodala jsem všechno, co mu patřilo. Všechno, co nazýval „naše“ — už to „naše“ není.
Předala jsem soudu všechny důkazy o jeho nevěře. Brzy se bude rozhodovat o opatrovnictví našeho mladšího syna.
Přijde o všechno. Stejně jako jsem přišla o svou dceru.
Moje dcera si zasloužila lásku. Ne otce, jako byl on.
Já jsem ta, kdo nese vinu.