V soudní síni panovalo napjaté ticho. Na lavici obžalovaných stál starší muž — šedovlasý veterán, na jehož hrudi se leskly bojové medaile. Prožil dlouhý život plný zkoušek, bránil vlast, ztratil spolubojovníky a každé jeho vyznamenání bylo částí jeho osudu. A nyní byl obviněn z krádeže velkého rozsahu.

Všichni věděli, že obvinění zní absurdně, ale mladý a ambiciózní prokurátor, nedávno jmenovaný do funkce, se rozhodl udělat z tohoto případu ukázkový proces. Jeho slova všechny děsila.

— Jsi zločinec, zrádce, — vyštěkl prokurátor a přistoupil k veteránovi. — Takoví jako ty si nezaslouží nosit medaile odvahy a hrdinství! Hanbíš naši zemi. Místo zloděje je ve vězení, ne na piedestalu slávy!

Rychle natáhl ruku k hrudi starce a strhl medaile i s lištou. V tichu se ozval dutý zvuk kovu dopadajícího na podlahu.

Lidé v síni ztuhli. Veterán, zadržující slzy, stál se sklopenýma očima. Jeho ruce se třásly, protože tyto medaile nebyly jen kousky kovu — byly to roky jeho služby vlasti, okamžiky, kdy riskoval život pro ostatní. A nyní ho před očima všech ponižovali a brali mu to nejdražší.

Soudce pozvedl obočí, v síni se ozval pobouřený šepot. Prokurátor se však jen samolibě usmíval, myslíc si, že zvítězil. Netušil ale, co se brzy stane…

Právě v tu chvíli se odehrálo něco nečekaného

Postavil se veteránův advokát. Jeho hlas zněl pevně:

— Vaše ctihodnosti, obhajoba má nezvratné důkazy o nevině mého klienta.

Vytáhl flash disk a předal jej soudnímu tajemníkovi. Na obrazovce se objevily záběry z kamer sousední budovy. Jasně bylo vidět: krádež spáchal úplně jiný muž. Mladý člověk s kapucí, jehož tvář byla zřetelně zachycena kamerami.

Síní se ozval ohromený výdech. Soudce se upřeně zadíval na prokurátora a na jeho tváři se poprvé objevil zmatek.

— Žádám o záznam do protokolu: obvinění proti obžalovanému se ruší, — řekl pevně soudce.

Prokurátor zbledl, rty se mu třásly. Pokusil se něco říct, ospravedlnit se, ale slova mu uvízla v krku. Nakonec jen tiše zamumlal:

— Omlouvám se… mýlil jsem se…

Ale bylo už pozdě. Jeho drzost a ponížení veterána viděli všichni.

K veteránovi přistoupil advokát, sebral z podlahy jeho vyznamenání a s úctou mu je vrátil. Celá síň povstala a tleskala. Lidé se nedívali na prokurátora, ale na starého muže, který se znovu narovnal a hrdě zvedl hlavu.

Opět se stal hrdinou v očích národa.