Svatba na vesnici spojila všechny – každý přišel sdílet radost novomanželů. Hosté se smáli, zpívali a připíjeli. Všude zněla hudba.

Nikdo si nevšiml, že se od lesa k veselé skupině pomalu blíží cizinka v dlouhých zelených šatech. Šla klidně, její tvář byla pokojná, ale pod sukní šatů něco skrývala.

Nikdo z lidí jejímu příchodu nepřikládal význam. Nikdo – kromě Bajraka.

Starý, ale věrný pes, který patřil ženichovu příteli, ležel ve stínu pod stolem. Celé ráno se držel u svého pána, ale teď ztuhl a napjatě se zadíval na cizinku. Jeho uši se zvedly, ocas sebou škubl a srst na hřbetě se mu zježila.

Bajrak vycítil nebezpečí.

Žena se přibližovala. Už byla jen pár metrů od novomanželů. Náhle se pes rozběhl.

Vrhne se přímo k cizince. Hosté se otočili. Všichni zůstali v šoku, když Bajrak začal na ženu štěkat, zakousl se do látky jejích šatů a srazil ji na zem.

Když lidé pochopili, proč se pes tak choval a co žena pod šaty skrývala, bylo už příliš pozdě…

Během svatby pes zaútočil na jednu z hostů, která něco skrývala pod šaty

V dalším okamžiku se ozval výbuch.

Ohlusující rána se rozlehla po okolí. Lidé se rozutekli, někdo křičel, jiný padl na zem.

Výbuch nastal dál od lidí – na okraji louky, kam Bajrak cizinku odtlačil.

Během svatby pes zaútočil na jednu z hostů, která něco skrývala pod šaty

Jak se později ukázalo, žena byla teroristka. Výbušné zařízení, ukryté pod jejími šaty, bylo připravené k aktivaci. Kdyby došla až k davům, obětem by se nikdo nevyhnul. Ale nestihla to.

Za cenu vlastního života Bajrak zachránil desítky lidí. Zemřel spolu s ženou.

Druhý den ho pohřbili u starého dubu na kraji vesnice. Přišli všichni – novomanželé, hosté i sousedé. Na hrob postavili tabulku s nápisem:

Během svatby pes zaútočil na jednu z hostů, která něco skrývala pod šaty.