Žena krmila jednu a tu samou vránu šest let.

Každé ráno bylo stejné: konvice, starý župan, hrst drobků a kroky na balkon. Pták přilétal přesně na čas, usedal na zábradlí, nakláněl hlavu, jako by poslouchal, a pak opatrně zobal přímo z dlaně.

Sousedi nadávali na ptáky, dávali hroty na římsy, vyháněli holuby. Ale tuto vránu nějak nechali být. Někdo říkal, že je chytrá, někdo, že si jen zvykla na sousedku.

A tak to šlo šest let – ani jeden den vynechaný.

A pak jednoho dne vrána nepřiletěla.

Žena vyšla, stála na balkoně, držela drobky v dlani. Čekala. Dívala se na zábradlí. Kolem lítali jiní ptáci, krákali vrány někde v dálce, ale její – nebyla tam. Stála tak deset minut. Pak dvacet. Drobky v dlani se zvlhčily.

Druhý den – vyšla znovu. Třetí den – stejně. Týden ubíhal v očekávání, ale pták už nepřiletěl.

A brzy žena poznala strašnou pravdu.

Jednoho dne ji na dvoře zastavila sousedka:

— Krmila jste tu černou?
— Ano.
— Srazilo ji auto u rohu u obchodu. Viděla jsem to…

Žena přikývla a nic neřekla. Prostě se vrátila domů. Balkon zůstal prázdný. Tichý. Ráno ztratilo svůj smysl.

O několik dní později někdo zaklepal na dveře. Na prahu stála ta samá sousedka:

— Promiňte… Můj otec chtěl říct. Skoro nevychází z domu. Dřív každý den sledoval, jak krmíte vránu. Ptá se, proč už nevycházíte.

Žena nejdříve nechtěla jít, ale přesto sešla dolů.

V místnosti vonělo léky a stáří. U okna seděl hubený muž asi sedmdesát pět let. Díval se na ni klidně, pozorně.

— Nepřilétá? — zeptal se.
— Už není, — tiše odpověděla žena. — Srazilo ji auto.

Muž dlouho mlčel. Pak řekl:

— Ptáci žijí méně než my. Lidé taky odcházejí. Ale život nekončí. Šest let jste se o ni starala — to znamená, že umíte pečovat.

Přikývl směrem k oknu:

— Na dvoře jich je spousta. Některá stejně přiletí. A když ne, i tak vycházejte. Bylo mi klidněji, když jste stála na balkoně.

Žena hned neodpověděla.

Druhý den ráno vyšla znovu s drobky. Ne proto, že by čekala tu konkrétní vránu. Ale proto, že někdo na dvoře přesto sledoval její krok a čekal.

Nejdřív přiletěli holubi. Pak jedna černá vrána usedla na okraj zábradlí. Žena prostě natáhla ruku.